Františkánské sestry Mariiny sdílejí své srdce v pastoraci mezi papuánskými věřícími
Sestra Christine Masivo, CPS
Františkánské sestry Mariiny založil v papuánské diecézi Mendi roku 1967 kapucínský biskup Firmin Schmidt, jehož podpořili kapucínští bratři ze Spojených států amerických, františkánské řeholnice z Indie a misionářské sestry ze Švýcarska. Jejich cílem bylo založení místní kongregace, která by byla schopna účinně reagovat na naléhavé pastorační nároky v diecézi Mendi, kde žije mladá a rychle se měnící církev.
Kongregace zrozená z požadavků na pastorační péči
Sestra Grace Nakan, FSM, v rozhovoru s Vatican News ochotně nastínila bohaté dějiny misijního poslání, služby a práce, které její kongregace, zrozená z požadavků na pastorační péči, prokázala lidem na Papui Nové Guineji, zejména v oblastech, které jsou pro kněze jen těžce přístupné. „V době vzniku naší kongregace“, vysvětlila sestra Grace, „zde působilo jen velice málo misionářů, kteří se nemohli dostat na všechna místa, zvláště do odlehlých misijních stanic v zalesněných oblastech“. Kongregace františkánských sester Mariiných slaví v letošním roce zlaté jubileum, které je pro sestry příležitostí k vděčnému pohledu do minulosti i k novému úsilí v poslání, které jim bylo svěřeno.
Sloužit tam, kam cesty nevedou
Hlavní služba sester spočívá v pastoračním doprovázení. Řeholnice pracují v úzkém kontaktu s kněžími při katechezi, přípravě na svátosti a vzdělávání ve víře. Jejich poslání je často přivádí do odlehlých misijních stanic ležících v lesnatých oblastech, které jsou jen obtížně přístupné a kde místní společenství prožívají dlouhá údobí, aniž by spatřila kněze. „Vydáváme se do těchto vesnic ležících hluboko v lese a zůstáváme tam přes noc, připravujeme místní lidi na přijetí svátostí, vedeme společnou modlitbu a pomáháme jim tak pocítit, že jsou součástí církve“, popisuje sestra Grace.
V mnoha těchto oblastech pohlížejí místní obyvatelé na příchozí řeholnice také jako na asistentky sociální péče. Ačkoli sestry nejsou profesionální zdravotnice, navzájem si pomáhají a snaží se ulevit lidskému utrpení. Poskytují první pomoc, přinášejí do vesnic základní léky a zajišťují přísun léků pacientům s HIV a AIDS i na ta nejodlehlejší místa.
Vzdělání, péče o zdraví a administrativní služby jako poslání kongregace
„Charisma naší kongregace“, pokračuje sestra Grace, „zahrnuje kromě katecheze také výuku, ošetřovatelskou péči a administrativní úkony. Sestry slouží v katolických školách, diecézních úřadech a v katolických nemocnicích, zejména v oblastech, kde se nedostává vládní zdravotní péče.“
„Naše zdravotnice pracují na katolických klinikách jak ve městech, tak ve vzdálených krajích“, vysvětluje sestra Grace. „I toto je pastorační práce, která obnáší službu lidem v jejich nemoci a zranitelnosti“.
Duchovní provázející a stavitelka mostů
Sestra Grace, která v současné době studuje, aby získala vysokoškolské vzdělání, pokračuje ve svém poslání na univerzitním campusu, kde působí jako tutorka a duchovní provázející ve Sdružení katolických studentů. Kromě akademického působení povzbuzuje studenty, podporuje jejich duchovní růst a ve spolupráci s univerzitním kaplanem pomáhá při přípravě bohoslužeb a různých pastoračních aktivit.
Její duchovní vedení podnítilo také různé dobročinné skutky. Společně se studenty a některými profesory, kteří ji podporují, pomohla při osvětových iniciativách ve věznicích a nemocnicích, kde zorganizovala sbírky šatstva, potravin a financí. Další iniciativy se zaměřují na studenty a zakládají se na modlitbě. Jak vysvětlila sestra Grace, „předtím, než něco darujeme, se společně se studenty za tyto lidi modlíme, snažíme se jim přinést povzbuzení a připomenout jim, že se na ně nezapomíná.“
Hlas přesahující hranice
Sestra Grace byla pozvána, aby zastoupila papuánské katolické studenty na setkání univerzitní mládeže z Asie a Tichomoří, které se konalo v Thajsku a soustředilo se na podporu jednoty mezi mladými lidmi a řešení společný problémů, jakými jsou chudoba, nezaměstnanost, hospodářské obtíže, korupce, mír a spravedlnost. „Tato příležitost mi ozřejmila, že novoguinejští mladí lidé mnohdy bojují za stejné věci jako jejich vrstevníci v celém asijsko-tichomořském regionu“, upozornila sestra Grace, která po návratu ze setkání sdílela jeho výsledky se svými spolužáky a přispěla k vytvoření silnějších přeshraničních vazeb mezi katolickými studenty prostřednictvím whatsappových a mailových skupin. „Jako katoličtí studenti si nyní navzájem pomáháme prostřednictvím sdílení zkušeností a všestranné podpory“, prohlásila papuánská řeholnice.
Prožívat své poslání
Kromě pastorační služby a duchovního doprovázení studentů propojuje sestra Grace papuánské církevní sdělovací prostředky s reálným životem církve. Shromažďuje zprávy o církevní činnosti a předává je papuánskému Rádiu Maria, aby se o místní církví vědělo a naslouchalo se jí. Ze sestry Grace se nestala známá či slavná osobnost, ale její životní příběh, spočívající v přítomnosti a svědectví, ukazuje, co mohou místní řeholnice a řeholníci nabídnout. Je to blízkost a hluboké pochopení lidí, kterým prokazuje službu. Sestra Grace tak ztělesňuje poslání, které měl před padesáti lety na mysli zakladatel její kongregace. Je jím společné putování s lidmi zejména tam, kde to nejvíce potřebují. Toto poslání pokračuje ve vesnicích, na univerzitách, v nemocnicích a při modlitebních setkáních na celé Papui Nové Guineji a přináší skryté, leč trvalé ovoce.
