Lev XIV. s radostí očekáván 28. března v Monaku
25. února potvrdil Knížecí palác i monacká diecéze informaci, kterou v poledne vydalo tiskové středisko Svatého stolce: Lev XIV. vykoná jednodenní cestu na monackou Skálu v sobotu 28. března, v předvečer Květné neděle. Kníže Albert II. pozval Svatého otce do knížectví během soukromé audience ve Vatikánu letos 17. ledna. „Po staletí je známa oddanost knížecí rodiny a s ní i celého knížectví k Petrovým nástupcům,“ zdůraznila ve svém prohlášení monacká diecéze, kde je katolicismus státním náboženstvím. Monacká církev připomíná společné závazky obou suverénů, jako jsou „zvláštní pozornost k úctě k lidskému životu od jeho počátku až do konce, zájem o integrální ekologii a zachování ‚společného domova‘, nebo také společná vášeň pro sport a to, co představuje pro lidstvo“.
Staletí spolupráce mezi knížectvím a Svatým stolcem
Návštěva navazuje na staleté vazby, které spojují dynastii Grimaldiů, vládnoucí na Skále (Le Rocher) od roku 1297, s Petrovými nástupci. Cílem je také posílit „dávné a důvěryplné“ diplomatické vztahy mezi dvěma nejmenšími státy světa, jak upřesňuje tisková služba Knížecího paláce. V červenci 2021 vykonal státní sekretář Svatého stolce, kardinál Pietro Parolin, třídenní oficiální návštěvu Monaka u příležitosti 40. výročí podepsání úmluvy mezi Svatým stolcem a knížectvím, která povýšila monackou diecézi na arcibiskupství.
Navázání oficiálních diplomatických vztahů mezi těmito dvěma suverénními malými státy se však datuje do roku 1887, kdy papež Lev XIII. bulou Quemadmodum sollicitus zřídil monackou diecézi, přímo podřízenou Svatému stolci. V roce 2027 oslaví diecéze 140 let své historie a také 780 let od vybudování první farnosti na Skále, kterou 6. prosince 1247 povolil papež Inocent IV. bulou Pro Puritate. Historický příjezd Lva XIV. tak předchází těmto dvěma klíčovým výročím.
Privilegium bílé a diplomatická exkluzivita
Důkazem mimořádně blízkých vazeb mezi monackým panovnickým domem a Vatikánem je i protokolární zajímavost, tzv. „privilegium bílé“ (privilège du blanc). Monacká kněžna patří do velmi úzkého okruhu katolických panovnic (v současnosti jich je na světě pouze sedm), které mají povoleno se při oficiálních audiencích u papeže oblékat do bílé barvy, jež je jinak vyhrazena pouze jemu. Ostatní ženy musí podle vatikánského protokolu volit černý oděv a závoj.
Ačkoliv privilegium existovalo dříve, celosvětově jej zpopularizovala kněžna Grace (Grace Kelly) po své svatbě s knížetem Rainierem III. v roce 1956. Grace byla hluboce věřící katolička a jako kněžna suverénního katolického státu toto právo využívala při oficiálních audiencích u papežů Pia XII., Jana XXIII. i Pavla VI. Právě za její éry se monacké privilegium stalo v médiích všeobecně známým faktem. Dnes toto privilegium využívá současná kněžna Charlene. Poprvé se v bílém objevila při audienci u papeže Benedikta XVI. v roce 2013, což potvrdilo, že Vatikán toto právo monackým kněžnám nadále uznává. Je to silný symbolický akt, protože například manželky prezidentů (i katolických zemí) nebo nekatolické panovnice musí mít vždy černé šaty a černý závoj (mantilla).
Katolická církev jako ústřední entita monackého života
Monacké knížectví je jednou ze čtyř zemí v Evropě, která si zachovává katolicismus jako státní náboženství. Kromě Monaka je to Vatikán, Malta a Lichtenštejnsko. Ústava z roku 1962 nicméně zaručuje svobodu vyznání všem jeho více než 38 000 obyvatelům. Místní církev přesto „zůstává ústřední institucí monackého života a je v mnoha ohledech živá, což je širší veřejnosti často neznámé,“ uvádí arcidiecéze. Očekávání spojená s nadcházejícím příjezdem Svatého otce jsou o to větší. Kromě historického aspektu bude návštěva „silným znamením naděje v duchu dialogu, míru a sdílené odpovědnosti,“ zdůrazňuje Knížecí palác.
-dv-