Papežova návštěva není jen podívaná, přichází jako pastýř

Claudia Torres z Malaba, Rovníková Guinea

P. Inocencio Moisés, klaretinský kněz z Malaba, byl ještě dítětem, když před 44 lety navštívil Rovníkovou Guineu svatý papež Jan Pavel II. Nyní je arcidiecézním koordinátorem návštěvy papeže Lva XIV. ve své  zemi, což je úkol, který přijal s vděčností.

V rozhovoru pro Vatican News u příležitosti slavnostního otevření „Kampusu papeže Lva XIV.“ na Národní univerzitě v Malabu se zamýšlí nad významem přítomnosti Svatého otce v této zemi s převážně katolickým obyvatelstvem. Také nastínil hlavní změny, k nimž v církvi došlo od poslední papežské návštěvy v roce 1982.

Jaký význam má návštěva papeže Lva XIV. v Rovníkové Guineji?

Pro nás je to skutečně výjimečný okamžik. Když přijel papež do Rovníkové Guineje poprvé, byla to blesková návštěva, krátký okamžik- papež Jan Pavel II. zde ani nepřenocoval. Nyní, po 44 letech papež znovu navštívil naši převážně katolickou zemi. Pro nás, jak říká hymna, kterou jsme složili, je to důvod k naději a radosti.

Žijeme v kontextu mnoha rodinných obtíží, v africkém kontextu poznamenaném také ozbrojenými konflikty, velkou nenávistí, ale také nadějí. Proto věříme, že je to také okamžik naděje, jednoty a posílení naší víry.

Dlouho jsme se věnovali evangelizaci. Je zde již mnoho kostelů, i jiných denominací. Musíme však posílit víru katolíků a křesťanů, aby skutečně porozuměli, o co ve víře jde. Tato návštěva Svatého otce je pro nás tedy velkým impulsem – důležitým a výjimečným. Jde o jednoznačně pastorační návštěvu. Možná ji někteří lidé vnímají jen jako kulturní podívanou, ale velká většina na ni dlouho čekala jako na další zdroj obnovy – nejen pro laiky, ale i pro nás řeholníky a kněze. On je náš pastýř.

Jak se změnila církev v Rovníkové Guineji od poslední papežské návštěvy v roce 1982?

Církev se velmi změnila. Ne proto, že jsem klaretián a evangelizaci zde z velké části prováděli klaretiáni – za jiných okolností to mohli být třeba jezuité nebo dominikáni. Díky Bohu a také inspiraci Ducha Svatého je tu nyní mnohem více řeholních kongregací. Jsou zde přítomni Misionáři Neposkvrněné Panny Marie, stejně jako Misionáři Neposkvrněného Početí, kteří přišli dva roky po klaretinských misionářích na jejich žádost.

Je zde mnoho řeholních kongregací a mnoho diecézních kněží. Církev je dneska více zakořeněná v této zemi, misionářů z jiných zemí je každým dnem méně a skutečnost, že naše diecéze mají nyní také místní biskupy, je také znamením zralosti katolické církve v Rovníkové Guineji. Například v mé vlastní kongregaci je nás zde asi 50 klaretiánů a pouze dva jsou cizinci – jeden Američan a jeden Španěl. Zbytek jsou Guinejci.

Je tedy mnoho mladých lidí s povoláním k řeholnímu životu?

Je tu mnoho mladých lidí. Interdiecézní seminář v Batě je plný a musel být rozšířen kvůli nedostatku místa. Víra roste.

Zajímavé je, že totéž se neděje v ženských kongregacích. Nevíme proč – vyžaduje to důkladnou analýzu. V mužských kongregacích, jak diecézních, tak řeholních, jsou povolání. S ženskými povoláními jsou potíže. Žijeme ve stejné zemi, takže není snadné pochopit, proč je nyní pro mladé ženy obtížnější přijmout řeholní život.

Proč si to myslíte?

Mám určitý osobní názor: možná by ženské kongregace měly také přehodnotit svůj přístup k akademické formaci. Myslím, že by se měla podporovat u mladých žen lepší akademická formace. Mnohé mají ambice studovat, ale v některých kongregacích se spokojí s tím, že vstoupí do noviciátu, stanou se řeholnicemi a tím jejich studium končí. Domnívám se, že v tom tkví problém. U mužských kongregací nebo kněží se to neděje, protože oni pokračují ve studiu na univerzitě. Pokud mladá žena nemůže učinit totéž, stává se to překážkou.

Myslím také, že bychom měli posílit pastorační práci v oblasti povolání. Možná jsme trochu polevili. Musíme sdělovat poselství evangelia novými způsoby – přizpůsobit jazyk, porozumět současné době a nezůstávat zaseknutí v minulosti. Nemůžeme ředit evangelium ani jeho požadavky, ale musíme je přizpůsobit kontextu. Proto v Africe hovoříme o inkulturaci – o inkulturovaném poselství.

Překlad a redakční úpravy - jb -