Ohlasy z Assisi: Pravá láska k bližnímu i odpověď na nároky dnešní doby
Česká redakce RV/ Vatican News
Františkánská spiritualita a bezprostřední dialog s papežem
Mezi účastníky setkání byl i pětadvacetiletý Francesco z jihotirolského Bolzana, pro kterého má františkánská cesta osobní význam. „Svatý František je můj patron. Myslím si, že františkánská spiritualita je obdivuhodná. Zejména v dnešní době, kdy se všichni snažíme být perfektní a soustředíme se spíše sami na sebe, nás vede k tomu, abychom se více zaměřili na druhé, byli tu pro ně a pomáhali si navzájem,“ svěřil se mladý účastník s odkazem na příklad světce z Assisi, který se věnoval chudým a nemocným.
Pro Francesca je jádrem františkánské zkušenosti schopnost žít pro druhé a překonávat vlastní sobectví. Vztah k bližním přirozeně spojuje s tradičním františkánským pozdravem Pace e bene (pokoj a dobro). „Je to přání pokoje mezi lidmi i míru s Bohem. Znamená to přát svému bližnímu to nejlepší. A přesně to je čistá láska k bližnímu,“ zdůraznil a dodal: „Je mimořádně fascinující, že člověk, který žil před tak dlouhou dobou, dokáže lidi hluboce oslovovat i dnes.“
Velkým přínosem pro něj byly i odborné workshopy a samotný ranní dialog se Svatým otcem. „Získali jsme nový vhled do františkánské spirituality, do našeho života i do toho, jak se chceme nechat utvářet evangeliem a jak můžeme lépe žít ve společenství s Bohem i mezi sebou,“ zhodnotil společné dny a vyzdvihl otevřenou debatu mezi Petrovým nástupcem a mladou generací: „Považuji za velmi krásné, když existuje tento druh komunikace mezi námi, lidem a věřícími, a papežem, tedy církví. Můžeme klást otázky hlavě církve a dostat zpětnou vazbu. Tato komunikace nás podporuje ve víře, v tom, jak interpretovat a žít Boží slovo.“ Podle něj zazněly klíčové dotazy na to, jak jednat v momentech osamělosti nebo jak nasadit svůj život pro druhé.
V mladém Jihotirolanovi silně rezonovala také papežova homilie při mši svaté na svátek Proměnění Páně. „Papež nás povzbudil a dal nám jakési poslání jít ven do světa, tam, kde je to potřeba. Tedy tam, kde je porušována lidská důstojnost, kde jsou lidé osamělí, opuštění, kde vládne smutek nebo válka, a nechat se proměnit Boží láskou a přinášet ji do světa,“ uzavřel Francesco.
Pohled generálního ministra
Význam papežovy přítomnosti podtrhl také generální ministr Řádu menších bratří Massimo Fusarelli. „Svatého Otce jsme do Assisi pozvali v tomto mimořádném památném roce, kdy si připomínáme 800 let od smrti svatého Františka. Sám papež si přál být zde s mladými lidmi. Jsme nadšení, že se s nimi chtěl setkat, naslouchat jim a modlit se s nimi,“ uvedl otec Fusarelli. Podle generálního ministra přinesla návštěva Petrova nástupce celému shromáždění to, co v dnešním světě nejvíce chybí – silné slovo pro mír, naději a budoucnost.
Nečekaný úkol při mši a touha měnit církev zevnitř
Pro šestačtyřicetiletou Annu Adornetto, která pochází ze Sicílie, žije ve Švýcarsku a v Assisi pomáhala jako dobrovolnice, přinesla liturgie v bazilice nečekaný moment. Místo běžné organizace účastníků byla znenáhla požádána o přednesení přímluvy v německém jazyce. „Původně jsem neměla číst, měla jsem jen doprovázet lidi při příchodu a odchodu. A najednou mě požádali o tuto přímluvu. Číst německy! Byl to pro mě skvělý dárek. Mohla jsem vidět papeže Lva XIV. opravdu zblízka, být mu nablízku a modlit se spolu s ním. Krásné pro mě bylo to společné modlitební společenství se všemi mladými lidmi a také to, jakou měl papež radost, že je mezi námi,“ popsala své dojmy bezprostředně po mši.
Svoji osobní zkušenost sdílela také dvacetiletá Smilla z Německa, kterou oslovil ranní dialog papeže s mládeží. I přes jazykovou bariéru ji zasáhla otázka ohledně mladých lidí, kteří věří v Boha, ale odmítají církev. „Sama mám s církví jako institucí opakovaně své těžkosti. Papežovo povzbuzení mě velmi oslovilo. Okamžitě se mi vybavil obraz svatého Františka, jak stojí v kostele a snaží se ho podepřít. Pro mě to byla silná motivace k tomu, že chci v této církvi pracovat a věci měnit, aby se do ní více lidí opět odvážilo vstoupit,“ zdůraznila mladá Němka.
Neformální rozhovory a osobní stisk ruky v klášteře
Návštěva Lva XIV. měla hluboce lidský rozměr i pro samotné řeholníky při setkání v křížové chodbě kláštera. Německý bratr Thomas Freidel popsal krátký rozhovor se Svatým otcem, který se nesl v neformálním duchu. „Krátce jsme spolu mluvili o společném známém, německém augustiniánovi, kterého znám od mládí, a papež mu vyřídil pozdrav. Samozřejmě se znají, protože Svatý otec byl generálem augustiniánského řádu. Byl to krátký, milý a tak trochu rodinný rozhovor,“ zhodnotil františkán.
Rovněž švýcarský bratr Andreas Brunner, který žije v místní více než šedesátičlenné komunitě u Porciunkule, neskrýval vděčnost za osobní gesta Lva XIV. „Protože zde máme svůj klášter, měli jsme obrovské štěstí, že jsme se s ním mohli setkat osobně. Přišel mezi nás a každému z nás osobně podal ruku. To je obrovské štěstí. I když to pro mě nebylo poprvé, co jsem se s ním mohl osobně setkat, je to vždy velká a krásná událost, za kterou jsme neuvěřitelně vděční,“ uzavřel bratr Andreas.
-dv-
