Lev XIV.: Bez ohně lásky ztrácí každé úsilí svůj smysl a stává se břemenem pro duši
Edoardo Giribaldi – Vatikán
Aktivní služba a klidná kontemplace, podobně jako charismata Marty a Marie v jejich vztahu k Ježíši. To jsou dvě cesty, jak „setkat se s Hospodinem“, jak uvedl papež Lev XIV. ve svém pozdravu augustiniánkám z mexické federace, se kterým se setkal dnes dopoledne, 15. října, v salonku auly Pavla VI.
Neustálá cesta
Papež se odvolal na Opera omnia svatého Tomáše z Villanovy – zejména na jeho komentář k Soliloqui svatého Augustina – aby vysvětlil původ štěstí, které pramení ze setkání s Bohem: „Ty, Pane, nejsi jedna věc a tvoje odměna zase věc jiná, ale ty sám jsi nezměrnou odměnou“. Jedná se o vztah, který se rozvíjí prostřednictvím neustálé cesty. A mezi cestami, kterými se máme ubírat, jsou dvě zásadní: milosrdná láska a pravda.
Po těchto dvou cestách kráčíme k Pánu, sloužíme jako Marta v dílech milosrdné lásky nebo odpočíváme jako Marie u Ježíšových nohou, abychom rozjímali o pravdě.
Cesta lásky
Společným cílem každé životní cesty, zdůraznil papež, opět inspirován slovy svatého biskupa z Valencie, je láska. „Je něco snadnějšího a milejšího než milovat?“ píše svatý Pavel. „Cesta lásky, ať už k Bohu, nebo k bližnímu, je tedy snadná. Jak snadná je tato cesta! Jak krásná a příjemná je tato cesta!“ Jak papež poznamenal, „všichni, kdo dosáhli cíle, tak učinili touto cestou“.
Začít od srdce
Láska není výsledek zvláštního úsilí, potvrdil papež, ale je darem, který dostáváme zdarma. A citoval opět svatého Tomáše: „Ať ti Bůh dá cokoli, pokud ti nedá svou lásku, odepřel ti sám sebe.“ Abychom se mohli dívat na Pána, musíme se vrátit do svého nitra, do svého srdce. On totiž „nesleduje, co nebo kolik konáš, ale jak roste tvá touha a láska k Němu“.
Trpělivost a odvaha k dosažení cíle
Lev XIV. totiž vysvětlil, že „i když je pravda, že každý bude souzen podle svých skutků, hodnota skutků spočívá v lásce srdce“. A bez ohně lásky ztrácí každé úsilí svůj smysl a stává se „břemenem pro duši“. Pozdrav zakončil prosbou o přímluvu svatého Tomáše z Villanovy – „který tak miloval misii v Americe“ –, aby bylo možné cestu k Bohu projít „s trpělivostí a odvážným srdcem, abychom dosáhli cíle“.
