Papež: Bůh se nikdy neopozdí, přichází v pravý čas. Naučme se důvěřovat
Isabella H. de Carvalho – Vatikán
„Bůh se nikdy neopozdí, my se musíme naučit důvěřovat, i když to vyžaduje trpělivost a vytrvalost. Boží načasování je vždy dokonalé.“ Toto poselství naděje tváří v tvář životním obtížím papež vyslal ve své homilii, kterou pronesl dnes, 6. října, v Domus Australia během prvních nešpor ze svátku Panny Marie Růžencové z Pompejí, patronky tohoto poutního domu, který se nachází jen pár kroků od římského nádraží Termini. Papež dorazil do kostela Panny Marie Růžencové z Pompejí a sv. Petra Chanela, který je připojen k této rezidenci, krátce před 17.45 hod. a byl uvítán potleskem a sborovým voláním „Viva il Papa“, které zazněly z davu shromážděného na ulici Via Cernaia. Papež vstoupil do kostela za doprovodu hymnu Tu es Petrus, který zazpíval londýnský sbor „The Gradualia Consort“. Poutníci, studenti a rodiny, převážně anglicky mluvící a mnoho členů australské komunity v Římě, okamžitě zachytili tento okamžik svými smartphony a postavili se na špičky, aby lépe viděli papeže. Oslavy se zúčastnili také kardinálové Eijk, Burke, O'Brien a někteří diplomaté při Svatém stolci.
Lev XIV. se na několik minut zastavil v modlitbě před oltářem, zatímco sbor pokračoval ve zpěvu latinských písní. Poté požehnal svěcenou vodou kopii obrazu Panny Marie Pompejské, který byl na konci 19. století darován otcům maristům – majitelům rezidence až do jejího zakoupení australskými diecézemi v roce 2000 – blahoslaveným Bartolem Longem, který bude 19. října svatořečen. Obraz, olej na plátně, byl restaurován několik dní před volbou Lva XIV., 8. května tohoto roku. „Doufám, že tento obraz bude inspirovat stále větší úctu k Panně Marii mezi obyvateli této Domus, poutníky a členy místní komunity“, zdůraznil papež během své homilie.
Mariina naděje
Právě Panně Marii a její víře poté věnoval svou reflexi. Vzpomněl na téma naděje, na které se zaměřuje tento Svatý rok, a zdůraznil, že „Maria ztělesňovala tuto ctnost svou důvěrou v to, že Bůh splní své sliby“. Panna Maria „nevěděla přesně, jak a kdy Bůh spasí svůj lid, ale žila v odevzdání se Boží vůli, důvěřovala, že Bůh spasí svůj lid podle svého plánu“, vysvětlil. Poté povzbudil k tomu, abychom v Matce Boží viděli vzor, protože díky „této naději“ měla „sílu a odvahu dobrovolně zasvětit svůj život evangeliu a zcela se odevzdat Boží vůli“. Papež Lev XIV. totiž zdůraznil, že „Boží načasování je vždy dokonalé“. Bůh „vždy přichází, aby nás zachránil a osvobodil“, i když je mnohdy v lidské slabosti těžké důvěřovat. „Jsme povoláni spolupracovat s Ním tím, že žijeme život z milosti jako Jeho synové a dcery a přispíváme k plánu spásy“, vyzval Lev XIV. „To platí i tehdy, když nevíme, co nám přinese budoucnost“, ale „jako Maria můžeme být vždy důvěřiví a vděční za Jeho dílo spásy“.
Říci „ano“ jako Maria
„Boží plán“ se naplnil „v poslání Ježíše Krista“, dodal římský biskup, který „nepřišel jen proto, aby nás vykoupil z otroctví hříchu, ale aby osvobodil naše srdce, abychom mu mohli říci „ano“, jako to učinila naše blahoslavená Matka“. „Často se říká“, pokračoval, „že vtělení nastalo nejprve v Mariině srdci, dříve než v jejím lůně. To podtrhuje její každodenní věrnost Bohu“.
Přinášet trvalé ovoce
Proto také papež povzbudil věřící, aby si připomínali, že skrze křest „jsme se narodili pod zákonem milosti jako Boží děti“ a že „cílem jeho vůle je vést nás k věčnému životu“. V této souvislosti papež Lev citoval svatého Augustina, který napsal, že „Bůh nás stvořil bez nás, ale nezachrání nás bez nás“. Nakonec vyzval věřící, aby na konci nešpor zpívali Magnificat a zamysleli se nad tím, jak se Maria „radovala v Bohu, svém Spasiteli, protože viděla milosti, které jí byly uděleny, a jak Bůh byl vždy věrný Abrahamovi a jeho potomkům“. Papež vyjádřil papež přání, aby se ti, kdo uctívají Pannu Marii Pompejskou, mohli cítit „posílení Duchem svatým“ ve své službě „Bohu a jeho církvi“ a mohli tak přinášet „mnoho plodů, plodů, které budou trvat věčně“.
Asi po hodině papež opustil kostel a ze schodů u vchodu pozdravil věřící shromážděné venku. Poté nastoupil do auta a odjel do Castel Gandolfa, kde stráví úterý 7. října, stejně jako v posledních týdnech. Krátce nato však vystoupil, aby přesedl do jiného vozu, protože ten první zřejmě nechtěl nastartovat. Lev XIV. využil této nepříjemnosti, aby se s úsměvem znovu otočil k davu a ještě jednou ho pozdravil.
