Papež: Pouze mír je svatý – Bůh si přeje svět bez válek!
Vatican News
Ve své promluvě papež Lev XIV. za přítomnosti zástupců křesťanství, judaismu, islámu, buddhismu, hinduismu a dalších náboženství obnovil výzvu církve k usmíření, dialogu a bratrství mezi všemi národy.
„Modlili jsme se za mír podle našich různých náboženských tradic a nyní jsme se sešli, abychom vyslali poselství smíření,“ řekl papež Lev před četnými účastníky, kteří sledovali akci také na velkoplošných obrazovkách rozmístěných kolem Kolosea: „Konflikty existují všude, kde je život, ale válka je nepomáhá řešit ani vyřešit. Mír je neustálá cesta ke smíření,“ apeloval Lev XIV.
Svět „prahne po míru“
S ohledem na svět rozervaný válkami a vyhnanstvím papež odsoudil „zneužívání moci“, „demonstraci síly“ a „lhostejnost k právu“ a poukázal na to, že je zapotřebí „skutečná a pevná éra smíření“:
„Dost už válek, dost už bolestného hromadění mrtvých, ničení a vysídlených!“ zdůraznil papež. „Dnes společně vyjadřujeme nejen svou pevnou vůli k míru, ale také vědomí, že modlitba je velkou silou smíření.“
Kdo se nemodlí, „zneužívá náboženství, dokonce i k zabíjení“, varoval Lev XIV. jasnými slovy: „Modlitba je pohnutkou ducha, otevřením srdce. Nejedná se o hlasitá slova, o okázalé chování, o náboženské slogany, které jsou používány proti Božím stvořením.“
V duchu Assisi
Téměř čtyři desetiletí po historickém mezináboženském setkání papeže Jana Pavla II. v Assisi v roce 1986 papež Lev připomněl, že „duch Assisi“ i nadále inspiruje dialog a přátelství mezi věřícími, i když se zdá, že svět „dnes směřuje opačným směrem“. Zvláště poděkoval komunitě Sant'Egidio a mnoha organizacím, které „udržely tohoto ducha naživu“, přičemž „často plavaly proti proudu“.
Modlitba v „duchu Assisi“ spočívá pro katolickou církev „na pevném základě, který je vyjádřen v deklaraci Nostra Aetate II. vatikánského koncilu, tedy na obnovení vztahu mezi katolickou církví a náboženstvími“, uvedl papež s ohledem na šedesáté výročí této průlomové deklarace, která nese datum 28. října 1965.
Pouze mír je svatý
Zároveň papež Lev varoval před instrumentalizací náboženství za účelem podněcování „nacionalismu, etnicismu a populismu“. „Války se zostřují. Běda těm, kteří se pokoušejí vtáhnout Boha do válek!“ citoval z poselství, které papež František zvolil pro loňské mírové setkání Sant'Egidio v Paříži:
„Přijímám tato slova za svá a důrazně opakuji: Válka není nikdy svatá, pouze mír je svatý, protože je vůlí Boží.“
Povinnost před Bohem
Papež se obrátil na světové politické představitele a vyzval je, aby přijali svou odpovědnost za mír. Je to „slavnostní povinnost před Bohem, která spočívá na všech, kdo nesou politickou odpovědnost“.
„Mír“, zdůraznil rovněž citátem svého předchůdce, tentokrát z jeho projevu na mírovém setkání v roce 2020, „je nejvyšší prioritou každé politiky. Bůh bude volat k zodpovědnosti každého, kdo neusiloval o mír nebo podněcoval napětí a konflikty.“
Odvážit se míru
Papež povzbudil věřící všech náboženství, aby prostřednictvím dialogu, spolupráce a společné odpovědnosti překonali „globalizaci bezmoci“.
„Toto je výzva, kterou jako náboženští vůdci z celého srdce adresujeme vládcům,“ řekl papež. „Vyjadřujeme touhu národů po míru. Stáváme se hlasem těch, kteří nejsou slyšet a nemají hlas. Musíme se odvážit míru! A pokud by svět měl být k tomuto apelu hluchý, jsme si jisti, že Bůh vyslyší naše modlitby a nářek tolika trpících. Neboť Bůh si přeje svět bez války. On nás od tohoto zla osvobodí!“
Na závěr dvaadvacet přítomných náboženských představitelů slavnostně zapálilo svíčky na svícnu jako symbolické gesto „světla naděje na mír v temnotě války“, jak zaznělo z pódia. Skupina dětí předala velvyslancům a zástupcům národní a mezinárodní politiky výzvu k míru podepsanou účastníky. „Jako dopis plný snů a nadějí jej předají zástupcům národů a institucí, aby inspiroval všechny v hledání míru.“
Před proslovem, který papež Lev pronesl na závěrečném ceremoniálu mírového setkání, se různé náboženské skupiny modlily za mír na různých místech u Kolosea. Křesťané různých vyznání se modlili společně s papežem, zatímco stoupenci různých východoasijských náboženství se sešli k modlitbě mimo jiné v zahradě a v křížové chodbě římského kláštera kamaldulských mnichů.
Na místě s obzvláště symbolickým významem se sešli představitelé judaismu: modlili se u Titova oblouku na okraji Římského fóra. Na reliéfu této stavby z prvního století našeho letopočtu je vyobrazen triumfální průvod císaře Tita (69–81) po zničení jeruzalémského chrámu v roce 70. Je na něm mimo jiné vidět velký sedmiramenný svícen z chrámu, který byl ukraden římskými vojsky a dnes je považován za ztracený.
Hned po skončení mezináboženského setkání se papež Lev vydal na cestu zpět do Vatikánu, kde ho očekávalo asi osmdesát předních představitelů různých náboženství a četní hosté k oslavě 60. výročí deklarace „Nostra aetate“ druhého Vatikánského koncilu (1962–1965).
