Lev XIV. k reformě procesů o neplatnosti manželství: Spravedlnost, milosrdenství a pravda

Vatican News

Svatý otec poděkoval organizátorům a účastníkům a připomněl, že cílem reformy bylo poskytnout věřícím spravedlivý, přístupný a pastoračně citlivý proces, který chrání pravdu o manželském svazku. Na začátku svého projevu se Svatý otec zabýval vztahem mezi teologií, právem a pastorační péčí v církvi a řekl: „Poměrně často se tyto tři dimenze implicitně staví proti sobě, jako by teologičtější nebo pastoračnější dimenze znamenala méně právní dimenze a naopak, takže právní dimenze je na úkor ostatních dvou dimenzí. To zakrývá harmonii, která naopak vyniká, když jsou tyto tři dimenze považovány za součásti stejné reality.“

Vyvarovat se pokušení falešného milosrdenství

Svatý otec poté připomněl, že soudní moc v církvi je způsobem, jakým pastýři vykonávají své poslání. Nejedná se o technickou doménu odborníků, ale o formu diakonie. S odkazem na konstituci Lumen gentium a další dokumenty magisteria zdůraznil duchovní význam tohoto úkolu: „Můžeme se ptát, proč je Ježíš jako soudce v těchto dokumentech představován jako mírný a milosrdný. Na první pohled se takové uvažování může jevit jako v rozporu s nedotknutelnými požadavky spravedlnosti, které nelze obcházet na základě nepochopeného soucitu. Je pravda, že v Božím soudu o spasení je vždy při díle jeho odpuštění kajícímu hříšníkovi, ale lidský soud o neplatnosti manželství by neměl být manipulován falešným milosrdenstvím. Jakékoli jednání, které je v rozporu se službou pravdě, musí být považováno za nespravedlivé.“

Proces o zrušení má být službou pravdě o nerozlučitelnosti manželství

V rozsáhlé části své promluvy věnované manželství jako svátosti a přirozenému povolání člověka papež citoval učení II. vatikánského koncilu, papeže Františka a Benedikta XVI. Zdůraznil, že řízení o neplatnosti manželství neslouží k nalezení řešení podle přání stran, ale k rozpoznání pravdy o tom, co se skutečně stalo při uzavření manželství.  „Manželství není idealizovaným cílem, ale realitou ustanovenou Bohem. Je to dar, který má svou vlastní sílu, svou vlastní objektivní hodnotu a trvalost. Proto ti, kdo zkoumají platnost manželství, nesoudí lidi, ale slouží pravdě o tomto svazku. V tomto smyslu je proces anulace službou klíčovému dobru církve: pravdě o nerozlučitelnosti a zároveň pravdě o konkrétním životě dvou lidí. Svědomité a upřímné hledání pravdy je vždy službou spravedlnosti, pokoji a nakonec i spáse duší.“

Nové normy procesy zrychlily  nikoli však na úkor pravdy

Papež zvláště zdůraznil, že soudní proces je skutečným nástrojem spravedlnosti. Poznamenal, že možnost předložit důkazy, vyslechnout strany, přítomnost obhájce svazku a nestrannost soudce jsou pro dobro věřících nenahraditelné. Reforma přinesla větší jednoduchost a rychlost, ale nikdy na úkor pravdy. Lev XIV. také připomněl, že církev vždy upřednostňuje smíření manželů nebo potvrzení manželství, pokud je to možné, ale existují situace, kdy je proces nezbytný, protože je to ve veřejném zájmu církve.

V další části své promluvy římský biskup zdůraznil, že práce církevních soudů je nedílnou součástí pastorační péče o rodinu. Pastorační doprovázení a soudní řízení nelze považovat za dvě oddělené věci. Podle něj je jejich vzájemná spolupráce zásadní, zejména v komplexních situacích, v nichž se věřící nacházejí. Připomněl také učení sv. Jana Pavla II., který zdůraznil, že bez spravedlnosti nelze duše vést do království Božího.

Na závěr papež připomněl účastníkům kurzu, že nejvyšším cílem veškeré právní činnosti v církvi je salus animarum, spása duší. Svůj projev zakončil požehnáním pro všechny přítomné a povzbuzením, aby pravda a spravedlnost stále jasněji zářily v životě církve.

- jb -