Lev XIV.: V Turecku je vás málo, Bůh si však zvolil cestu malosti
Vatican News
Dnes ráno se Lev XIV. setkal v katolické katedrále v Istanbulu s duchovenstvem a lidmi zapojenými do pastorační činnosti. Ve své promluvě připomněl, že i Turecko lze považovat za „Svatou zemi“, protože právě na tomto území se setkávají dějiny izraelského národa s rodícím se křesťanstvím, prolíná se tu Starý a Nový zákon a mnohé články víry byly formulovány na koncilech, které se odehrály v těchto končinách. „S hrdostí vzpomínáme také na velkou byzantskou minulost, misijní zápal konstantinopolské církve a šíření křesťanství po celém Blízkém východě,” řekl Lev XIV.
Nenechte se odradit malým počtem křesťanů
Papež vyzval katolíky v Turecku, aby pěstovali víru, která vyrůstá z bohatství této dlouhé historie, a nenechali se odradit malým počtem katolíků v této zemi. Když hledíme Božíma očima, zjistíme, že On sám si zvolil cestu malosti – připomněl Svatý otec.
Zdůraznil, že tato „logika malosti je skutečnou silou církve. Nezakládá se totiž na jejích zdrojích a strukturách a plody jejího poslání nevyplývají z počtu členů, ekonomické moci nebo společenského významu. Církev naopak žije světlem Beránka a – shromážděná kolem Něho – je vedena na cesty světa mocí Ducha Svatého. V této misii je vždy znovu povolána, aby důvěřovala slibu Pána: „Neboj se, malé stádce. Váš Otec rozhodl, že vám dá království“ (Lk 12, 32)“.
Buďte svědky své víry, mladí lidé klepou na dveře církve
Lev XIV. poznamenal, že dnes existuje „potřeba radostně svědčit o evangeliu a dívat se s nadějí do budoucnosti“. Přiznal, že znamením naděje je mnoho mladých lidí, kteří klepou na dveře katolické církve. „S ohledem na ně vás vybízím, abyste pokračovali ve své dobré pastorační práci a také naslouchali mladým lidem a doprovázeli je,“ apeloval papež.
Arianismus se vrací, ukažme tvář Boha v Kristu
Mezi výzvy, kterým dnes církev čelí, Lev XIV. poukázal mimo jiné na revival arianismu v dnešní době, který nás vybízí, abychom znovu objevovali v Kristu tvář Boha Otce. Arianismus byl herezí, na kterou reagoval Nicejský koncil. Dnes se vrací v moderní kultuře a někdy je přítomen i mezi věřícími: „Děje se to tehdy, když je Ježíš obdivován na výlučně lidské rovině, a třebaže v tom možná nechybí náboženská úcta, není považován a skutečně živého a pravého Boha mezi námi. Jeho Božství, vláda nad dějinami, je zastíněna a On je redukována velkou historickou postavu, moudrého učitele, či proroka, který bojoval za spravedlnost – avšak nic víc. Nicea nám připomíná: Ježíš Kristus není postavou z minulosti, je Synem Božím přítomným mezi námi, který vede dějiny do budoucnosti, kterou nám Bůh přislíbil,“ řekl Svatý otec.
Chápat podstatu naší víry
Jak další výzvy, které před nás dnes klade Nicejský koncil, papež poukázal mimo jiné na potřebu pochopit podstatu naší víry a toho, co znamená být křesťanem. Ohledně Vyznání víry našla církev v Niceji jednotu. Nejde tedy pouze o věroučnou formuli, ale o výzvu hledat – uprostřed různých sensibilit, spiritualit a kultur – jednotu a podstatu křesťanské víry založené na Kristu a Tradici církve.“
Předávání víry v současné kultuře
Papež také připomněl, že v Niceji církev formulovala podstatu víry prostřednictvím kulturních a filozofických kategorií té doby. O několik desítek let později, během Konstantinopolského koncilu, bylo nicejské vyznání prohloubeno a rozšířeno. „I v tomto dostáváme důležitou lekci: vždy je nutné předávat křesťanskou víru v jazyce a v kategoriích kultury, ve kterém žijeme, tak jak to učinili otcové v Niceji a na dalších koncilech. Zároveň musíme rozlišovat základ víry od formulí a historických forem, které ji vyjadřují – formulí, které jsou vždycky jen částečné a dočasné a mohou se s prohlubováním věrouky měnit.“ Papež v této souvislosti připomněl sv. Johna Henryho Newmana nedávno prohlášeného nového učitele církve, který se mimo jiné zabýval právě otázkou rozvoje křesťanské věrouky.
-jb-
