Papež ke shromáždění ACERAC: Buďte církví, která naslouchá a léčí rány
Aktuálnost odkazu „Ecclesia in Africa“
Letošní setkání biskupů má zvláštní význam, neboť se připomíná 31. výročí zveřejnění posynodální exhortace Ecclesia in Africa sv. Jana Pavla II. Papež Lev XIV. v telegramu zdůrazňuje, že „tento kontinent dnes prožívá to, co lze nazvat znamením času, vhodným okamžikem a dnem spásy pro Afriku“. Podle Svatého otce je církev v tomto regionu „skutečně živou, silnou a dynamickou realitou“ a její role je klíčová i tři desetiletí po vydání zmíněného dokumentu, neboť jeho poselství „zůstává stále aktuální tváří v tvář mnohačetným výzvám“.
Proti tribalismu a za ochranu zranitelných
Svatý otec ve svém poselství apeluje na proces inkulturace víry, v němž jde o „nalezení vhodných forem v každé kultuře pro hlásání Slova, které nepomíjí“. V regionu sužovaném tribalismem, etnickými konflikty a rodinnými rozbroji volá evangelium ke „smíření a upokojení srdcí“. V této souvislosti papež připomíná, že „nová evangelizace musí směřovat k budování Církve jako rodiny, která vylučuje jakýkoli etnocentrismus a přílišné prosazování vlastních zájmů“. Cílem má být „solidarita a sdílení lidských i materiálncíh zdrojů mezi jednotlivými církvemi bez nepřiměřených ohledů na etnický původ“.
Společný závazek k míru a spravedlnosti
Papež vyzdvihl důležitost vzájemné spolupráce biskupů, která dodává „sílu a vitalitu společnému závazku vůči jediné Kristově církvi“. Tato součinnost je podle něj nezbytná k tomu, aby bylo možné „zpřítomňovat evangelium v kultuře a sociální struktuře za účelem ochrany lidského života, podpory míru a spravedlnosti a obrany stvoření“. Svatý otec pastýře ujišťuje, že „nepřestává za ně vzdávat díky ve svých modlitbách“, a oceňuje horlivost, s níž každodenně pracují ve službě svěřeným společenstvím.
Naslouchat mladým a doprovázet uprchlíky
Synodální cesta Církve jako Boží rodiny vyžaduje od pastýřů, aby byli lidu nablízku „v duchu naslouchání, soucitu a laskavosti“. Papež Lev XIV. položil zvláštní důraz na situaci mladé generace a uprchlíků. K biskupům se obrací s prosbou: „Kéž slyšíte hlas mnoha mladých lidí, kteří riskují své životy za lepší životní podmínky,“ a dále vyjádřil přání, aby se mladí mohli „aktivně podílet na životě svého národa i Církve“. S nemenší naléhavostí pamatuje Svatý otec na uprchlíky. Tváří v tvář migračním krizím mají být biskupové pro lidi na útěku „Kristem, který se sklání nad jejich bolestnými situacemi, aby je uzdravil a dal jim chléb útěchy“.
Závěrem Svatý otec svěřil jednání biskupů do „mateřské péče Panny Marie, Hvězdy evangelizace“ a udělil celému regionu, tamním národům i všem pastoračním pracovníkům své apoštolské požehnání.
-dv-
