Lev XIV k vězňům.: Bůh nepřestává ukazovat svou lásku a blízkost
Promluva papeže Lva XIV. ve věznici Centre Penitenciari Brians 1
Drazí bratři a sestry,
děkuji vám všem za vaše přijetí plné sympatií a srdečnosti!
Cítím se povzbuzen svědectvími, o něž se s námi podělili Montse a Josefina. Veliké díky za ně. A rovněž děkuji otci Jesúsovi za jeho slova, která ozřejmila nasazení kaplanů a dobrovolníků diecézní vězeňské pastorace Sant Feliu de Llobregat.
Každá lidská bytost je „důstojná“ z toho prostého důvodu, že „je chtěna, stvořena a milována Bohem“ (srv. Magnifica humanitas 52). Nemůže proto nastat žádná situace, která by přiměla Pána, aby od nás odvrátil svůj pohled. Tato pravda nám přináší útěchu a doprovází nás v každém okamžiku; připomíná nám, že Boží milosrdná láska bude mít vždy navrch nad čímkoli dobrým nebo zlým, co uděláme.
A to platí zvláštním způsobem pro vás, drazí bratři a sestry, kteří nesete břemeno odloučení od svých blízkých a krom toho trpíte svou stávající situací. Postihne-li vás pokušení pokládat se za méněcenné a myslet, že nemá cenu jít dál, „pozvedněte oči“ k Tomu, který vám prostřednictvím tolika lidí, v nichž je přítomen, nikdy nepřestane ukazovat svou lásku a blízkost.
I když jsou některé momenty vaší cesty poznamenány těžkostmi a smutkem, pamatujte si, že žádné životní chyby neurčují lidskou identitu. Sv. Augustin se ve svých Vyznáních s námi dělí o svou životní pouť a mluví s námi o ní; svěříme-li se Boží milosti, aby nás vedla a proměňovala, zjistíme, že v našem životě budoucnost není odsouzena minulostí, ale že je nám dána možnost změnit svá rozhodnutí a volby.
Udělejme Pánu místo ve svém srdci a hledejme jeho tvář. Nechejme se doprovázet jeho láskou. Chopme se pevně toho, který nás stále zve k naději a ukazuje nám úžasný obzor, k němuž nám žádná fyzická bariéra nemůže zabránit dorazit. I dnes k nám promlouvá v hlubině našeho svědomí, aby nás přivedl k odhalení, že on má své místo k přebývání v našem nitru. Čeká jen, kdy mu dáme šanci.
Drazí přátelé, zvu vás, abyste nadále snili Boží sen. Každému z vás říkám: Bůh tě miluje takového, jaký jsi, ale sní o tvém lepším já! Pán nám všem dává možnost začít vždy znovu; být člověkem a být křesťanem neznamená nikdy neselhat, nýbrž růst ve schopnosti obrátit se, konat pokání, zlepšovat se, a především smířit se a odpouštět.
Svěřuji vás zvláště mateřské přímluvě Panny Marie, Matky milosrdenství, a celým srdcem prosím Pána, aby vám žehnal. Veliké díky.
překlad - zd -
