Papež na Montserratu: Přijměme Mariino pozvání
Modlitba svatého růžence v opatství Panny Marie v Montserratu
Středa 10. června 2026
Srdečně zdravím Vaši Excelenci, monsignora Xaviera Gómeze Garcíu, i otce opata z Montserratu doma Manela Gasche i Huriós. Také biskupy, kněze, řeholníky a řeholnice, seminaristy a všechny věřící, kteří se účastní této pouti, obzvláště pak chlapce a dívky, které nás dnes doprovázejí. Díky za vaše přijetí, díky za vaši přítomnost.
Mám radost, že jsem mohl přijít sem k nohám Morenety a s plnou důvěrou v její mateřskou přímluvu jí svěřit svou petrovskou službu a poslání církve ve světě, který křičí po spravedlnosti, míru a pokoji.
S pohnutím jsem vzpomněl na svá léta působení jako farář ve farnosti Santa María de Montserrat v Trujillu v Peru. Moreneta mě vždy doprovázela. Děkuji ti, Katalánsko, za tvou víru.
Zdi tohoto poutního místa by mohly vyprávět bezpočet příběhů zbožnosti, vděčnosti a naděje, jejichž byly svědky po dlouhá staletí, co obklopují Mare de Déu z Montserratu. A krom toho jsou i svědky krve prolité z lásky k Ježíši Kristu.
Tam uvnitř zůstávají uchovány radosti i bolesti, slzy veselí i smutku mnoha a mnoha věřících. A tyto zdi také naslouchaly nebeským hlasům chlapeckého zpěvu nejstarší Escolaníe v Evropě.
Když můj předchůdce papež František v roce 2023 věnoval tomuto uctívanému obrazu zlatou růži, vyzval nás k zamyšlení, jak v průběhu staletí věřící bez rozdílu procházeli touto svatyní s modlitbou růžence, protože Maria, Mare de Déu, má klíčovou roli v životě každého křesťana. Při této příležitosti zdůraznil, že „před Matkou […] se v člověku probouzejí nejvznešenější myšlenky“ (promluva k členům bratrstva Mare de Déu z Montserratu, 7. října 2023). Ona v nás v důsledku toho dává procitnout skutečným konverzím, jako tomu bylo u sv. Ignáce z Loyoly, který na tomto sugestivním místě po noci strávené před Pannou v modlitbách zanechal svou rytířskou zbroj, čímž začal jeho nový život ve službě Ježíši Kristu.
Se stejným synovským postojem vás dnes zvu, abyste přijali Mariino pozvání: „Udělejte, co vám řekne.“ (Jan 2,5) Tato slova, která zazněla na svatbě v Káně Galilejské, v sobě nesou skutečný program křesťanského života, protože Maria nás vede ke Kristu a učí nás naslouchat jeho hlasu, uposlechnout jeho slova a dovolit mu, aby nás proměnil. Ježíšova vůle je jasná: „Toto vám přikazuji: abyste se navzájem milovali.“ (Jan 15,17) Tato láska má v něm své měřítko a svůj zdroj: „Jako jsem já miloval vás.“ (v. 12) Proto říká-li nám Maria „udělejte, co vám řekne“, zve nás k tomu, abychom získali srdce smířené s kritérii evangelia.
Ježíš nám ukazuje cestu milosrdenství, smíření, pravdy a pokory. Přitom odmaskovává násilí, které se může skrývat v našich slovech i skutcích, jako je kritika, která ponižuje, odsuzování, které ničí, nebo agresivita, která rozděluje. Toto skryté násilí se může často převlékat za líbivé brnění, kterým chceme chránit svá zranění, své strachy nebo utrpení způsobené nespravedlností.
Rozjímejme nad Marií z Montserratu, která nám ukazuje Ježíše jako bezbranné dítě, odpočívající na jejím klíně; zde je Ona spolu se svým Synem, zvoucí nás, abychom se navzájem milovali. Složme dnes k jejím nohám pancíře, ve kterých se postupně naše srdce stalo zatvrzelým.
Boží Dítě, které Maria drží v náručí, nenese žádnou zbroj; a bude to právě On, kdo se zanedlouho obnažený na kříži totálně vydá Otci, aby nás spasil odzbrojenou a odzbrojující silou lásky.
Pozvedněme oči k Marii a prosme ji, aby nám pomohla obléci se výhradně do Boží zbroje, jak nás k tomu povzbuzuje sv. Pavel: „Opásejte své boky pravdou, oblečte si pancíř spravedlnosti, obujte si připravenost pro evangelium pokoje. Chopte se štítu víry […], nasaďte si přilbu spásy a ozbrojte se mečem Ducha, totiž Božím slovem.“ (Ef 6,14–17)
Dnes jako poutníci na Montserratu projevme upřímnou touhu upevnit se ve službě Bohu Otci, který nám zjevil Ježíše Krista, jenž nám říká: „Kdo přijme jedno takové dítě v mém jménu, mne přijímá; a kdo přijme mne, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“ (Mk 9,37)
Podívejme se také, jak Panna ve své pravé ruce drží zeměkouli na znamení své mateřské péče, protože celý svět má své místo v jejím srdci. Ona nás zve, abychom v sobě navzájem poznávali bratry a sestry, takže se nikdo nebude cítit vyloučen a společenství bude silnější než jakékoli rozdělení.
Prosme Marii, Královnu míru, aby nás naučila zříkat se zraňujících slov, unáhlených soudů, klepů a pomluv. Kéž se naučíme střežit a pěstovat lásku v rodině, mezi přáteli, na pracovišti, na sociálních sítích, v politických debatách a v křesťanských komunitách, aby tak nenávist ustoupila naději a pokoji.
Ať nás Maria, Matka církve, vždy nasměruje k Ježíši. Zvu vás, abychom ji uctili těmito slovy:
Pro Katalánce budeš vždy panovnicí, pro Španěly a pro celý svět veškerou láskou; řekni nám: „Jste můj poklad, já jsem vaše matka, nebojte se.“
Kéž se tak stane.
překlad - zd -
