IOM na Lampeduse IOM na Lampeduse  (@IOM)

Červený kříž na Lampeduse: Přijímat s lidskostí je naše poslání

V sobotu 4. července navštíví Svatý otec Lampedusu. Zde působí Italský červený kříž, jenž od 1. června 2023 oficiálně převzal správu hotspotu v Contrada Imbriacola, kterým prošlo celkem více než 182 tisíc migrantů. Během prvních hodin jejich pobytu na ostrově poskytují zdejší pracovníci první pomoc a pomáhají s identifikací těm, kteří jsou často zdevastovaní vyčerpávajícími cestami za novým životem.
Vatikán, Lampedusa
Vatican News
Gabriella Ceraso a Franco Piroli
 

Ostrovní centrum zůstává hlavním záchytným bodem ve středním Středomoří. Samotný hotspot, tedy přijímací centrum, kde tráví migranti prvních několik dní, je vklíněný mezi kopce, daleko od ruchu městského centra. Rozkládá se v "úzké rokli, je nepřetržitě střežen bezpečnostními složkami a do jeho útrob se vstupuje velkou šedou elektronickou branou.

Za kancelářemi úřadů a mezinárodních humanitárních organizací – mezi nimiž nechybí Save the Children, Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) či Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) – pracuje multidisciplinární tým. Jeho klíčovou součástí jsou kulturní mediátoři. Ti jsou pro příchozí neocenitelnou oporou již od prvního okamžiku na molu Favarolo a doprovázejí je při každém kroku – od identifikačních úkonů až po následný transfer na pevninu. Často se přitom jedná o bývalé migranty a někdejší obyvatele tohoto centra, kteří později prošli odborným výcvikem, aby mohli sami pomáhat.

Šedé tóny budov, nezbytné oplocení a několik starších prolézaček a houpaček pro děti definují prostor, kterým procházejí lidé zmatení, unavení a nezřídka i nemocní. V první zóně uprchlíci narážejí na lavičky a přístřešky vybavené množstvím zásuvek a počítačových terminálů. Dále se v areálu nacházejí lékařské ordinace, sociální zařízení, obytné buňky určené k dočasnému ubytování, velká jídelna s vlastní kuchyní, která dokáže vydat jídlo až pro 120 lidí najednou, a také stan vyhrazený pro modlitbu a bohoslužby.

Areál je přísně rozdělen na sekce pro nezletilé bez doprovodu, ženy, muže a celé rodiny. Toto rozdělení, podle kterého jsou lidé ubytováváni, je na zemi jasně viditelné díky nápisům a bílým čarám. Ty vymezují koridory, ve kterých se lidé řadí při výdeji stravy. Vše probíhá spořádaně – s výjimkou krizových momentů při přeplnění kapacit, kterým se však správa centra snaží všemi silami předcházet.

Hotspot na Lampeduse, 27. 6. 2026
Hotspot na Lampeduse, 27. 6. 2026

Od první pomoci k evropskému systému

Historie tohoto přísně střeženého prostoru, obehnaného vzrostlými stromy a opěrnou zdí, odráží dramatický vývoj migračních toků i proměny italské a evropské azylové politiky. Zařízení vzniklo na počátku tisíciletí jako Centrum první pomoci a přijetí (CPSA) v reakci na první velké vlny uprchlíků. Cílem bylo vybudovat zázemí pro základní zdravotní screening, humanitární pomoc a první identifikaci osob zachráněných na moři.

V průběhu let bylo centrum mnohokrát rozšiřováno a modernizováno. Zažilo však i dramatické krize, protesty a napětí – zejména v letech 2011, 2020 a 2023. Právě v září roku 2023 dorazil na ostrov rekordní počet 12 500 lidí během jediného dne a po celé léto hotspot hostil v průměru 3 000 osob každý den.

Zásadní zlom nastal v roce 2015, kdy bylo centrum v rámci Evropské agendy pro migraci, prosazované Evropskou komisí, oficiálně začleněno do systému tzv. „hotspotů“. Od té doby funguje jako specifický pohraniční uzel, kde se koncentrují procedury identifikace, snímání otisků prstů, fotografování, neodkladné lékařské péče a zahájení formálních úkonů spojených s žádostí o azyl či případným navrácením.

Červený kříž: První místo, kde opadá strach

„Ti lidé sem často přicházejí a vůbec netuší, kde se vlastně nacházejí,“ vysvětluje ředitel hotspotu Imad Dalil redaktorům Vatican News. Ukazuje přitom na velkou mapu Itálie v přijímací zóně, kde červená šipka ukazuje na drobnou tečku ve Středozemním moři – ostrov Lampedusa. Vedle mapy visí základní informace a přehled dostupných služeb.

Imad Dalil, ředitel hotspotu
Imad Dalil, ředitel hotspotu

Ze všeho nejdříve lidé hledají možnost připojení k Wi-Fi. Potřebují zavolat, poslat zprávu a dát vědět svým rodinám a blízkým, že přežili.

„Snažíme se každému poskytnout tu nejlepší možnou péči, přičemž naprosto klíčová je psychologická podpora,“ zdůrazňuje ředitel Dalil. „Příběhy z cest a z pobytu v Libyi, které nám tito lidé vyprávějí, jsou plné nepředstavitelného utrpení. Potřebují lidskou blízkost, potřebují se po dlouhé době cítit v bezpečí a vědět, že právě zde mohou začít přemýšlet o svém novém životě.“

Překlad -dv-

30. června 2026, 12:18