Betlémská univerzita zůstává uprostřed napětí „klidná a houževnatá"

Roberto Cetera - Vatican News, Betlém

Když papež Pavel VI. v roce 1964 jako první papež od svatého Petra navštívil Palestinu, která v té době spadala pod jurisdikci Jordánského království, všiml si neutěšených životních podmínek obyvatel a vyjádřil přání, aby se v jejich prospěch uskutečnily dva projekty.

Prvním z nich měla být výstavba školy pro děti s vadami sluchu a řeči, která byla později v Beit Jale postavena pod názvem "Effetà “ a svěřena sestrám dorotejkám. Druhým bylo založení katolické univerzity, která měla vychovávat nové, dobře připravené palestinské vedení.

O osm let později, ve zcela změněném kontextu po šestidenní válce v roce 1967, se splnilo přání papeže Pavla VI: tehdejší apoštolský delegát arcibiskup Pio Laghi jménem Svatého stolce inicioval vznik křesťanské univerzity v Betlémě a svěřil ji bratřím De La Salle, kteří ve Svaté zemi působili od roku 1889.

Dnes je Betlémská univerzita dobře zavedenou institucí, která připravuje studenty v širokém spektru oborů: od cestovního ruchu, umění a ekonomie až po přírodní vědy, obchod, vzdělávání a inženýrství.

S izraelskou okupací Palestiny se život univerzity potýkal s nesčetnými překážkami a obtížemi. Izraelští vojáci ji dvanáctkrát uzavřeli, ale pokaždé byli učitelé a studenti odhodláni vzdělávání nepřerušit.

Když byla uzavřena tři roky po sobě, výuka a zkoušky pokračovaly v provizorních podmínkách v soukromých domech nebo kostelech.

Bratr Hernán Santos González, FSC, který v současné době působí jako prorektor Betlémské univerzity, hovořil s L'Osservatore Romano o situaci univerzity a její odolnosti tváří v tvář pokračujícímu napětí v regionu.

Bratře Hernane, jaký je současný stav Betlémské univerzity?

Naše univerzita v současné době hostí více než 3 300 studentů, které vyučuje 100 profesorů na plný úvazek a 112 profesorů na částečný úvazek. Velmi si ceníme statistiky, že 78 % studentů a 38 % vyučujících tvoří ženy.

Polovina našich studentů je z Betléma, ale 40 % pochází z Jeruzaléma a 10 % z Hebronu a dalších oblastí jižního Západního břehu Jordánu. Přibližně 21 % našich studentů jsou křesťané (téměř výhradně latinští katolíci a pravoslavní Řekové) v zemi, kde celkově křesťané tvoří pouze 2 % obyvatelstva. Zbývajících 79 % je muslimského vyznání.

V této souvislosti bych rád zdůraznil dvě věci. Za prvé, že sociální interakce mezi studenty jsou zcela nedotčeny náboženskou příslušností, a za druhé, že muslimští studenti nadšeně přijímají náš vzdělávací přístup, který je pevně zakořeněn v míru a nenásilí.

Společnou nití, která spojuje tyto kulturní a náboženské rozdíly, je společná touha vzdorovat nespravedlivé vojenské okupaci; neváháme se definovat jako „univerzita odolnosti“. Mírumilovná, ale odolná.

Jak se změnila vaše situace po 7. říjnu 2023?

Situace se v mnoha ohledech zhoršila. Zaprvé, ekonomická situace je zoufalá, což ovlivňuje schopnost studentů platit školné. Musíte vzít v úvahu, že vedle kolapsu cestovního ruchu - který zaměstnává mnoho lidí z Betléma - jsou kvůli nepřítomnosti poutníků zablokováni také pracovníci v dalších dvou důležitých odvětvích, v zemědělství a v kamenolomech. Je to důsledek zrušení asi 200 000 povolení k průjezdu přes separační zeď pro palestinské pracovníky.

Snažíme se pomáhat našim nejpotřebnějším studentům, ale nemůžeme podporovat všechny. Někteří prodali vybavení svých domácností, jen aby mohli dál jíst a studovat. Snažíme se vydržovat z darů a s podporou Dikasteria Svatého stolce pro východní církve.

Pro polovinu našich studentů, kteří pocházejí z oblastí mimo Betlém, se stal průchod přes kontrolní stanoviště, aby se dostali na univerzitu, problematickým, ne-li nemožným. Od 7. října bylo v okolí Betléma postaveno devadesát sedm nových zábran, které doplňují již existující kontrolní stanoviště.

Vládne zde atmosféra napětí, která rozhodně nepřeje studiu; panují obavy, že by se nyní konflikt mohl přesunout z Gazy na Západní břeh Jordánu, jak naznačují nedávné události v Džanínu.

Plánujete navzdory tomu další rozvoj svých akademických aktivit?

Ano, nedávno jsem představil pětiletý plán, který počítá s přijetím dalších 800 studentů. Na prvním místě našich cílů je cíl zabránit odchodu mladých lidí, zejména křesťanů, kteří zde v Betlémě zažívají značný exodus.

Poskytnout jim řádné akademické vzdělání zde, a ne v zahraničí, je rozhodujícím prostředkem proti emigraci. K tomu však potřebujeme také pomoc křesťanských komunit na Západě.