Co je dědictvím Nicejského koncilu?

Vatican News

První ekumenický koncil v historii církve se konal v roce 325, v době epochálních změn. Po době periodických pronásledování a nejistoty císař Konstantin legalizoval křesťanství a Kristovi následovníci tak mohli svobodně vyznávat svou víru v celé Římské říši.

Život ve svobodě však neznamenal konec kontroverzí. Na počátku čtvrtého století vyvolal alexandrijský kněz Arius bouřlivou reakci, když zpochybnil pravé Božství Ježíše Krista. Pro Aria nebyl Ježíš plně Bohem, ale pouze stvořením – byť stvořením povýšeným vedle Boha Otce a nade všechny ostatní. Ariova kontroverze se brzy rozšířila po celém křesťanství a hrozila rozdělením církve. V reakci na to Konstantin svolal všeobecný synod, na který pozval biskupy z celého tehdejšího světa.

Většina z nich pocházela z řecky mluvícího východu, ale několik biskupů zastupovalo mluvící Západ, nechyběli legáti papeže Silvestra a dorazilo také několik biskupů z oblastí za hranicemi Římské říše. Shromáždili se ve městě Nicea, nedaleko nového císařského hlavního města Konstantinopole (dnešní Istanbul), aby definitivně určili správnou podobu věrouky církve.

Po bouřlivých diskusích biskupové – uvádí se, že jich bylo 318 – sepsali Symbolum neboli Credo, Vyznání víry, obsahující písemnou definici hlavních článků křesťanské víry. Učení Aria bylo definitivně odmítnuto formulací: „Věříme v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, ne stvořený; jedné podstaty [řecky: homoúsios, „stejné podstaty“] s Otcem.“

Dnes je Nicejský koncil uznáván všemi křesťanskými církvemi a komunitami a vyznání víry vyhlášené koncilem, s pozdějšími dodatky Konstantinopolského koncilu, je recitováno křesťany po celém světě.

Datum Velikonoc

Zatímco otázka Ježíšova Božství byla hlavním důvodem konání koncilu, otcové z Niceje se zabývali také dalšími problémy, které se týkaly celé církve, zejména otázkou data Velikonoc. Ačkoli koncil schválil způsob jejich stanovení, následné neshody vedly k různým způsobům aplikace vzorce stanoveného biskupy z Niceje. Nicméně jednota, která charakterizovala koncil v Niceji, je svědectvím a inspirací pro ekumenickou cestu, na kterou křesťané vydávají dodnes.

-jb-