Hledejte

Poutní míst Panny Marie, Královny Libnonu v Harisse, interiér kostela, 1. prosince 2025 Poutní míst Panny Marie, Královny Libnonu v Harisse, interiér kostela, 1. prosince 2025  (@Vatican Media)

Harissa: Poutní místo Královny Libanonu - duchovní spojnice mezi křesťany a muslimy

Lev XIV. je třetím papežem, který navštívil poutní místo Panny Marie, Královny Libanonu, v Harisse. Již více než sto let sem putují křesťané mnoha obřadů. Každý rok 25. března zde společně s muslimy slaví bratrství mezi náboženstvími. Právě v tomto chrámu podepsal v roce 1997 Jan Pavel II. v přítomnosti mladách lidé postsynodální apoštolskou exhortaci Nová naděje pro Libanon. V roce 2012 se na tomto místě modlil také Benedikt XVI.

Dorota Abdelmoula-Viet - Vatikán

Ačkoli přítomnost křesťanů na území dnešního Libanonu sahá až k počátkům křesťanství, historie mariánského poutního místa, které patří k nejdůležitějším v zemi, příliš nepřesahuje 100 let. Impuls k jeho založení, na památku 50. výročí vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném početí Panny Marie, dal v roce 1904 tehdejší maronitský patriarcha Antiochie, biskup Eliáš Hoayek, dnešní kandidát svatořečení.

Za místo pro vybudování kaple byla zvolena skalnatá hora v obci Harissa, necelých 30 km od Bejrútu, odkud se rozprostírá jedinečný výhled na záliv Jounieh a libanonské hory. Nad kapli postavenou v roce 1908 se tyčí 8,5 m vysoká bronzová socha představující Matku Boží, vztahující ruce směrem k Bejrútu. Socha byl pojmenována Panna Maria Libanonská (Notre-Dame de Liban), což se rychle rozšířilo i mezi maronitskou diasporou. Patriarcha Hoayek ji tehdy poprvé nazval královnou Libanonu. Libanonci tedy uctívají Marii jako svou ochránkyni a zdůrazňují, že o její přímluvě za zemi svědčí i skutečnost, že samotná socha, navzdory své exponovanosti na skalním výběžku, neutrpěla škody během občanské války ani jiných četných nepokojů.

Bratrství mezi křesťany a muslimy

Harissa se velmi rychle stala místem modlitby nejen pro křesťany různých vyznání, ale také pro muslimy, kteří uctívají Marii, matku Ježíše, jakkoli neuznávají jeho božství. Od roku 2010 je zvláštním vyjádřením této společné úcty státní svátek, který byl v Libanonu ustanoven na 25. března, tedy v den Zvěstování Páně, a který je nazýván také národním dnem islámsko-křesťanského dialogu. V tento den se křesťané a muslimové shromažďují na mariánských pobožnostech, mimo jiné u nohou Panny Marie Libanonské.

Papežské návštěvy a historická poselství

V roce 1997 si Jan Pavel II. vybral baziliku Panny Marie, Paní Libanonu, v Harisse jako místo setkání s mládeží během své jediné pouti do této země. Nejenže tam mladým lidem přednesl poselství o následování Krista, které je aktuální dodnes, a historickou výzvu k bourání zdí, které svazují jejich národ, ale podepsal také posynodální apoštolskou exhortaci Nová naděje pro Libanon – výsledek zasedání synodu libanonských katolických biskupů, který se v roce 1995 konal ve Vatikánu.

Když v roce 2012 navštívil Libanon Benedikt XVI. během poslední apoštolské cesty svého pontifikátu. Také on se modlil u nohou Panny Marie, Matky Libanonu, a v nedaleké melchitské bazilice sv. Pavla podepsal další dokument, který je pro křesťany na Blízkém východě mimořádně důležitý: postsynodální exhortaci Ecclesia in Medio Oriente o církvi na Blízkém východě, společenství a svědectví.

Lev XIV. se setká v Harisse s biskupy, duchovenstvem, zasvěcenými osobami a lidmi zapojenými do pastorační činnosti.

-jb-

 

1. prosince 2025, 10:30