Hledejte

Katedrála v Chartres Katedrála v Chartres  (AFP or licensors)

Návštěvnický boom ve francouzských katedrálách

Francouzské katedrály zaznamenávají výrazný nárůst návštěvnosti. Podle údajů Centra pro národní památky (CMN), které sleduje více než sto státních památek po celé Francii, byl rok 2025 v tomto ohledu mimořádný: počet návštěvníků těchto objektů poprvé v historii překročil hranici 12 milionů za rok. Tento trend neodráží pouze rostoucí turistický ruch, ale také hlubší kulturní a duchovní proměnu francouzské společnosti.

Významnou roli sehrálo znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame po několika letech rekonstrukce. Její návrat k životu se stal impulzem i pro další významné chrámy. Katedrály v Remeši, Chartres a Amiens zaznamenaly výrazný nárůst návštěvníků, jev, který odborníci označují jako „efekt Notre-Dame“.

Ačkoli CMN sleduje především památky s placeným vstupem a nezahrnuje běžnou návštěvnost volně přístupných chrámů, dostupná data svědčí o celonárodním vzestupu zájmu o sakrální architekturu. K nejnavštěvovanějším památkám v roce 2025 patřily Vítězný oblouk, Mont-Saint-Michel a Sainte-Chapelle. Největší relativní růst návštěvnosti však zaznamenaly právě církevní stavby.

Výrazný vzestup zaznamenaly katedrály v Amiens, Chartres a Remeši. Zatímco v Amiens vzrostla návštěvnost o 95 procent, v Chartres o 74 a v Remeši o 43. Podle odborníků nejde o krátkodobý výkyv, ale o dlouhodobější změnu zájmu veřejnosti.

Historik sakrální architektury Matthieu Lours považuje za jednu z hlavních příčin tohoto vývoje požár katedrály Notre-Dame v roce 2019. Tato událost zásadně proměnila vztah veřejnosti k duchovnímu dědictví, připomněla jeho křehkost a probudila silné emocionální pouto. Katedrály jsou dnes proto vnímány nejen jako historické památky, ale také jako místa identity, stability a společné historie.

Obnovený zájem má i praktické dopady. Roste například počet studentů, kteří se hlásí ke studiu tradičních řemesel, jako je kamenictví či tesařství, nezbytných pro obnovu historických staveb. Tyto obory dnes přitahují mladé lidi, kteří v nich vidí propojení manuální práce, historie a smysluplnosti.

Historik Lours zároveň připomíná, že památky jsou důležité nejen jako architektonické objekty, ale také jako prostory svobody a kulturní kontinuity. Otevřené kostely patří k nemnoha veřejným místům, kde mohou lidé v klidu zakusit ticho, krásu a hloubku historie.

Také církevní představitelé upozorňují na duchovní rozměr tohoto trendu. Rektor pařížské katedrály Notre-Dame mons. Olivier Ribadeau-Dumas připomíná, že do konce listopadu 2025 navštívilo chrám přibližně 11 milionů lidí, což ukazuje na mimořádný zájem o tuto katedrálu i mimo oficiální statistiky CMN. Nejde přitom jen o turisty – mnozí přicházejí ze zvědavosti a odcházejí proměnění. Lidé se po letech vracejí ke svátostem, žádají o zpověď nebo setrvávají v tiché modlitbě. Tyto „neviditelné plody“ se do statistik obvykle nedostávají, přesto mají velký duchovní význam.

V katolickém pojetí nejsou katedrály pouhými muzei, ale živými kostely, jejichž hlavním posláním je svátostná a pastorační služba. Současný nárůst návštěvnosti ukazuje, že krása a duchovní přesah mají i v sekularizované společnosti stále silnou přitažlivost.

 

-ks-

29. ledna 2026, 15:43