Hledejte

Kardinál Louis Raphaël Sako Kardinál Louis Raphaël Sako  (AFP or licensors)

Kardinál Sako rezignoval na úřad chaldejského patriarchy

V úterý 10. března přijal papež Lev XIV. rezignaci na úřad patriarchy Bagdádu, tedy hlavy chaldejské katolické církve, kterou mu předložil kardinál Louis Raphaël Sako. Ve svém dopise se kardinál ohlédl za lety své služby, kdy „vedl chaldejskou církev za extrémně těžkých okolností v čase velkých výzev“. Doufá, že „v těchto náročných dobách se stane jeho nástupcem člověk, který věří v obnovu, otevřenost a dialog“.

Ve svém dopise kardinál popisuje, jak uvažoval o své rezignaci již před dvěma lety, v době kdy dosáhl kanonického věku 75 let, a jak o tom hovořil s papežem Františkem, který ho povzbudil, aby vytrval. Potvrzuje zcela jednoznačně, že se rozhodl s konečnou platností předložit papeži Lvu XIV. svou rezignaci, aby se mohl „věnovat tiché modlitbě, Písmu a prosté službě“, a že tak činí naprosto svobodně a spontánně, bez jakéhokoli nucení z něčí strany. „Vedl jsem chaldejskou církev za extrémně těžkých okolností v čase velkých výzev. Zachoval jsem jednotu jejích institucí a nešetřil jsem námahou na její ochranu,“ uvádí kardinál Sako. „Nasazoval jsem se za práva Iráčanů a křesťanů, usiloval jsem o ochranu jejich postavení a uchování jejich přítomnosti v zemi i v zahraničí.“

Služba v Bagdádu si žádá otevřenost a smysl pro humor

Kardinál popisuje, že třináct let služby v Bagdádu „bylo roky láskyplné pastorační péče, doprovázení a růstu“, vzdává díky „za milost lásky“, které se dostalo jemu, jeho rodině, která s ním žila, když byl knězem v Mosulu, biskupem v Kirkúku a patriarchou v Bagdádu, a jeho spolupracovníkům. „Doufám, že v těchto náročných dobách bude vedení chaldejské církve svěřeno patriarchovi, který bude mít solidní teologickou a kulturní úroveň, odvahu a moudrost (…) Člověk, který věří v obnovu, otevřenost a dialog a má také smysl pro humor,“ vyznává kardinál Sako.

Mou skutečnou závětí je služba Bohu a lidem i mé publikace

Ve svém dopise také patriarcha prozrazuje, že napsal svou závěť již před lety, že ji několikrát přepracoval a že vlastní přibližně 40 milionů iráckých dinárů, 5 000 amerických dolarů a 5 000 eur, získaných z darů za mešní úmysly za 52 let kněžské služby a z prodeje rodinného domu v Mosulu. Prohlašuje také, že nevlastní dům ani automobil a že jeho „skutečným bohatstvím je zbožná služba, 45 knih a řada článků“, které publikoval.

-zd-

11. března 2026, 13:34