Kardinál Sako rezignoval na úřad chaldejského patriarchy

Ve svém dopise kardinál popisuje, jak uvažoval o své rezignaci již před dvěma lety, v době kdy dosáhl kanonického věku 75 let, a jak o tom hovořil s papežem Františkem, který ho povzbudil, aby vytrval. Potvrzuje zcela jednoznačně, že se rozhodl s konečnou platností předložit papeži Lvu XIV. svou rezignaci, aby se mohl „věnovat tiché modlitbě, Písmu a prosté službě“, a že tak činí naprosto svobodně a spontánně, bez jakéhokoli nucení z něčí strany. „Vedl jsem chaldejskou církev za extrémně těžkých okolností v čase velkých výzev. Zachoval jsem jednotu jejích institucí a nešetřil jsem námahou na její ochranu,“ uvádí kardinál Sako. „Nasazoval jsem se za práva Iráčanů a křesťanů, usiloval jsem o ochranu jejich postavení a uchování jejich přítomnosti v zemi i v zahraničí.“

Služba v Bagdádu si žádá otevřenost a smysl pro humor

Kardinál popisuje, že třináct let služby v Bagdádu „bylo roky láskyplné pastorační péče, doprovázení a růstu“, vzdává díky „za milost lásky“, které se dostalo jemu, jeho rodině, která s ním žila, když byl knězem v Mosulu, biskupem v Kirkúku a patriarchou v Bagdádu, a jeho spolupracovníkům. „Doufám, že v těchto náročných dobách bude vedení chaldejské církve svěřeno patriarchovi, který bude mít solidní teologickou a kulturní úroveň, odvahu a moudrost (…) Člověk, který věří v obnovu, otevřenost a dialog a má také smysl pro humor,“ vyznává kardinál Sako.

Mou skutečnou závětí je služba Bohu a lidem i mé publikace

Ve svém dopise také patriarcha prozrazuje, že napsal svou závěť již před lety, že ji několikrát přepracoval a že vlastní přibližně 40 milionů iráckých dinárů, 5 000 amerických dolarů a 5 000 eur, získaných z darů za mešní úmysly za 52 let kněžské služby a z prodeje rodinného domu v Mosulu. Prohlašuje také, že nevlastní dům ani automobil a že jeho „skutečným bohatstvím je zbožná služba, 45 knih a řada článků“, které publikoval.

-zd-