Blahoslavení Jan a Václav – mučedníci z masa a krve
P. Zdeněk Drštka - Brno
Organizátoři doporučovali účastníkům dorazit na výstaviště pokud možno s předstihem, jelikož očekávali fronty při vstupní kontrole do areálu. Odbavení při vstupu však probíhalo vcelku hladce, fronty se ale tvořily jinde: v pavilonu Z od rána do brzkého odpoledne byla k dispozici zpovědní služba. Po hodinových směnách se vystřídalo celkem 111 kněží, o jejichž službu byl po celou dobu intenzivní zájem.
Pavilon Z také hostil dopolední program komponovaný ze slova i hudby. Hlavní program na velkoplošných obrazovkách zde mohli sledovat i ti, kdo se nestihli registrovat s dostatečným předstihem a získat místo v pavilonu P s hlavním podiem. Této možnosti využilo přes tři tisíce účastníků.
Krátce před 14. hodinou zvali moderátoři všechny přítomné, aby zaujali svá místa. Na slavnostní bohoslužbu je připravil krátký předprogram, dialogická katecheze o svatosti a mučednictví či krátký animovaný film přibližující životní příběh Jana Buly a Václava Drboly. V kněžském sektoru se mezitím ke mši shromáždilo přes tři sta duchovních.
Ve 14.30 začala v pavilonu P mše, kterou v přímém přenosu vysílaly veřejnoprávní ČT 2, Tv Noe a Radio Proglas. O hudební složku se postarala Schola brněnské mládeže, vedená Štěpánem Policerem. Hlavním celebrantem byl kardinál Michael Czerny, spolu s ním stáli u oltáře současný i emeritní brněnský biskup Pavel Konzbul a Vojtěch Cirkrle a arcibiskupové Prahy a Olomouce, Stanislav Přibyl a Josef Nuzík, spolu s dalšími biskupy východního i západního obřadu.
Vlastní událost beatifikace byla zařazena do vstupních mešních obřadů. Diecézní postulátor procesu Karel Orlita přednesl formální žádost a krátce shrnul důvody k blahořečení Jana Buly a Václava Drboly. Kardinál-legát odpověděl četbou latinského originálu apoštolského listu Svatého otce, který oficiálně přiznal Božím služebníkům Janovi a Václavovi titul blahoslavených a stanovil datum jejich liturgické památky na 17. červen. Poté zazněl i český překlad.
Skutečnost beatifikace oslavil zpěv Christus vincit a mešní chvalozpěv Sláva na výsostech, zároveň byl odhalen beatifikační obraz mučedníků Jana a Václava. Ve vstupní modlitbě mše byli Jan Bula a Václav Drbola poprvé osloveni jako blahoslavení.
Michael Czerny ve své promluvě vyšel z mešních textů (Mdr 3,1–9; Řím 8,31b–39; Jan 12,24–26). Zdůraznil, že světecké postavy obou mučedníků nepocházejí z říše legend nebo idealistických představ, nýbrž jsou konkrétními lidmi „z masa a krve“, v jejichž životech se jedinečným způsobem projevila skutečnost kříže a Boží lásky – té, která promlouvá v lidském svědomí a dává člověku sílu zůstat věrný.
„Ať nás jejich příklad učí být pravdiví — ale nepolarizovat. Být svobodní — ale ne svévolní. Být odvážní — ale ne pyšní. Ať jejich svědectví pomáhá našemu společenství růst. Ať jsme silní — ale ne hluční. Ať dokážeme tiše a vytrvale zůstávat věrní Bohu, sami sobě, našim blízkým i cizincům, kteří nás potřebují,“ završil svou promluvu kardinál Czerny.
Spojení s nově blahoslavenými potvrdilo i další znamení: při slavení eucharistie byl užit kalich, s nímž bl. Jan Bula slavil svou primiční mši. Přijímání podávalo více než sto přítomných kněží a jáhnů na místech po celém pavilonu, kam je zavedli předem připravení ministranti. Pamatováno bylo i na přijímající celiaky.
Jako výraz poděkování obdržel kardinál Czerny od brněnského biskupa pektorální ostatkový kříž. „Děkuji za tuto možnost slavit mši doma,“ oplatil projevy vděčnosti brněnský rodák Michael Czerny, „zvláště při této výjimečné příležitosti, kterou nám Brňákům, Moravanům a vůbec všem lidem připravila Boží prozřetelnost.“
Po skončení mše a odchodu liturgického průvodu pokračovala schola v hudbě a zpěvu. Představila zvláště několik písní věnovaných sv. Františkovi v souvislosti s jubilejním roce tohoto světce. Lidé většinou zůstávali na místech a poslouchali; zdálo se, že se nikomu nechce odejít. Další využili příležitost pozdravit se s přáteli a známými, s nimiž se právě na oslavě blahoslavení setkali.
Relikviář bl. Jana a Václava byl přenesen do dočasné kaple v pavilonu Z. Zde se téměř okamžitě vytvořila neuvěřitelná řada zájemců o uctění těchto ostatků. Na první pohled snad nekonečná fronta trpělivě čekajících poutníků lemovala obvodovou zeď rozlehlého výstavního areálu a poskytla přesvědčivý obraz toho, že odkaz obou blahoslavených mučedníků je pro současného člověka a křesťana živý a aktuální. Dnešní den byl skutečně příležitostí k setkání i s nimi.
- zd -
