Lev XIV. k náboženským představitelům: Nemůžeme vzývat Boha, pokud odmítáme bratrsky zacházet s každým člověkem
Vatican News
Papež Lev XIV. se obrátil na náboženské vůdce a zástupce islámské, židovské, hinduistické a buddhistické komunity, kteří se sešli spolu s biskupy a kardinály u příležitosti 60. výročí koncilní deklarace Nostra aetate o vztazích církve k nekřesťanským náboženstvím. Setkání, které se konalo ve vatikánské aule Pavla VI. v úterý 28. října večer zorganizovalo Dikasterium pro mezináboženský dialog a Komise pro náboženské vztahy s judaismem. „Jako náboženští představitelé sdílíme posvátnou odpovědnost,“ řekl papež před více než dvěma tisíci přítomnými hosty, a sice máme „pomáhat našim lidem osvobodit se od pout předsudků, hněvu a nenávisti, pomáhat jim povznést se nad sobectví a sebestřednost, porazit chamtivost, která ničí jak lidskou duši, tak zemi.“ Pouze tak „můžeme vést naše národy, aby se staly proroky naší doby, tedy hlasy, které odsuzují násilí a nespravedlnost, léčí rozdělení a hlásají mír pro všechny naše bratry a sestry“.
V komentáři k deklaraci Nostra aetate Lev XIV. připomněl, že tento dokument vybízí všechny, aby „pokračovali ve společném putování v naději“, protože když se tak stane, „otevírají se srdce, staví se mosty a vytyčují se nové cesty“. V současném „rozhodujícím okamžiku dějin“, pokračoval, „nám bylo svěřeno velké poslání: probudit v každém muži a ženě jejich smysl pro lidskost a posvátno“, s „velkou odpovědností přinášet naději lidstvu, které je často pokoušeno zoufalstvím“.
Během setkání každý účastník obdržel jako dar sáček se semeny. „Před šedesáti lety byla zaseta setba naděje pro mezináboženský dialog,“ vysvětlil papež. „Dnes vaše přítomnost svědčí o tom, že tato setba vyrostla v majestátní strom, jehož větve se široce rozprostírají, poskytují útočiště a přinášejí bohaté plody vzájemného porozumění, přátelství, spolupráce a míru.“
Po léta mnozí „pracovali na pěstování Nostra aetate a někteří „mučedníci dialogu“, připomněl Lev XIV., „dokonce obětovali svůj život“. Papež poukázal na dialog, který „není taktikou ani nástrojem“, ale „způsobem života“. Mezi nejvýznamnějšími učeními koncilní deklarace, zdůraznil papež, je připomínka, že „patříme do jedné lidské rodiny“ a že „náboženství celého světa se snaží reagovat na neklid lidského srdce“.
Dokument Nostra aetate vznikl jako text popisující „nový vztah mezi katolickou církví a judaismem“. A to je tedy jeho „jádro“: zde, zdůraznil Lev XIV., „poprvé v historii církve máme doktrinální text, který biblicky podloženým způsobem ilustruje židovské kořeny křesťanství“. Zároveň Nostra aetate „zaujímá pevný postoj proti všem formám antisemitismu“, protože, jak papež uzavřel, „nemůžeme skutečně vzývat Boha, Otce všech, pokud odmítáme bratrsky zacházet s každým mužem a každou ženou, stvořenými k jeho obrazu“.
