Lev XIV. k zasvěceným ženám a mužům: Přinášejte pokoj, který je dnes tak potřebný
Vatican News
„Můžete probudit svět!“ Tento spontánní pozdrav papež adresoval účastníkům Jubilea zasvěceného života, které dnes přijal ve vatikánské aule Pavla VI. „Vítám vás srdečným objetím, které vychází z mého srdce. Přál bych si, aby dosáhlo až do nejvzdálenějších koutů země, kde vím, že vás mohu najít,“ zahájil Lev XIV. svou promluvu a zopakoval, co již řekl papež František: „Církev vás potřebuje, stejně jako potřebuje veškerou rozmanitost a bohatství forem zasvěcení a služby, které zastupujete.“
„Vraťte se k srdci, jako k místu, kde můžete znovu objevit jiskru, která oživila počátky vašich dějin, a předala těm, kteří vás předcházeli, specifickou misii, která nepomíjí a která je dnes svěřena vám,“ vyzval papež.
„V srdci každého muže a ženy naší doby je hluboká potřeba naděje a míru a vy, zasvěcení a zasvěcené, se chcete stát jejich nositeli a svědky svým životem, jako šiřitelé svornosti slovem a příkladem, a především jako lidé, kteří díky Boží milosti nesou v sobě otisk smíření a jednoty. Jen tak můžete být v různých prostředích, ve kterých žijete a působíte, staviteli mostů a šiřiteli kultury setkávání, dialogu, vzájemného poznávání, respektu k rozdílům, s tou vírou, která vás vede k tomu, abyste v každém člověku rozpoznávali jedinou posvátnou a úžasnou tvář: tvář Krista.“
„Oddanost univerzálnímu bratrství, pozornost k nejchudším lidem, péče o stvoření.“ Právě tyto oblasti evangelizace poté papež svěřil účastníkům Jubilea zasvěceného života: „Vytvářejte a podporujte prostředí a formy bratrství, kde bude překonávána chudoba, kde bude v centru pozornosti důstojnost lidské osoby a kde bude nasloucháno volání společného domu“, vyzval Lev XIV. a dodal:
„Jedná se o oblasti služby, o které se zasvěcený život po staletí vždy zajímal a kterým věnoval zvláštní péči a vůči nimž i dnes vaše skryté každodenní jednání věnuje zvláštní pozornost. Pokračujte v tom, abyste byli strážci a šiřiteli této velké tradice, k dobru bratrů a sester!“
Dalším „důležitým tématem pro církev naší doby“ je podle Lva XIV. synodalita, působící „neustálou obnovu Kristova těla ve vztazích, procesech a metodách“.
„Váš život, samotný způsob, jakým jste organizováni, často mezinárodní a mezikulturní charakter vašich institutů vás staví do privilegované pozice, abyste mohli každý den žít hodnoty jako vzájemné naslouchání, účast, sdílení názorů a schopností, společné hledání cest podle hlasu Ducha. O to vše vás dnes církev žádá, abyste byli zvláštními svědky v různých rozměrech svého života, především tím, že budete kráčet ve společenství s celou velkou Boží rodinou, vnímat ji jako Matku a Učitelku, sdílet v ní radost ze svého povolání a také, kde je to nutné, překonávat rozdělení, odpouštět utrpěné křivdy, prosit o odpuštění za uzavřenost diktovanou sebestředností. Usilujte o to, abyste den za dnem stále více rostli v synodalitě, abyste byli jejími proroky ve službě Božímu lidu.“
