Lev XIV.: Lichvářské finanční systémy srážejí na kolena celé národy
Alessandro Di Bussolo – Vatikán
„Velmi těžký“ hřích, který může vést ke krizi v rodinách, vyčerpávat mysl a srdce až do té míry, že „vede k myšlenkám na sebevraždu“. „Tíživý balvan“, který postihuje „zejména křehké osoby, jako jsou oběti hazardních her“, ale také ty, kteří potřebují „mimořádnou lékařskou péči“. Lichva se podle papeže Lva XIV. nejprve jeví jako pomoc, ale v dlouhodobém horizontu „se stává utrpením“. Tak papež popsal problém, který „má devastující dopad na život mnoha lidí a rodin“, při audienci udělené sto padesáti členům Národní rady proti lichvě „Svatý Jan Pavel II.“, se kterými se dnes dopoledne, 18. října, setkal v Klementinském sále Apoštolského paláce u příležitosti třicátého výročí jejího založení.
Proto je tak cenná činnost těch, kteří se jako vy snaží odradit od lichvy a ukončit tuto praxi. Vaše práce je zvláště v souladu s duchem a praxí Jubilea a lze ji považovat za jedno ze znamení naděje, jimiž se vyznačuje tento Svatý rok.
Lichva souvisí „se zkažeností lidského srdce“
Papež připomněl, že fenomén lichvy „odkazuje na téma zkaženosti lidského srdce“ a jeho „bolestnou a starou“ historii: již v Bibli ji proroci odsuzovali „spolu s vykořisťováním a všemi formami nespravedlnosti vůči chudým“. A jako postoj vzdálený Bohu definuje chování těch, kteří „tlačí na lidi, až z nich činí otroky!“
Jedná se o těžký, někdy velmi těžký hřích, protože jej nelze redukovat na pouhou otázku účetnictví; lichva může vést ke krizím v rodinách, může vyčerpat mysl a srdce do té míry, že vede k myšlence na sebevraždu jako jediné východisko.
Lichva se zdá pomocí, ale stává se tíživým břemenem
Ve svém projevu Lev XIV. zdůraznil, že existuje lichva, která se zdánlivě „snaží pomoci těm, kteří se nacházejí v ekonomických potížích“, ale brzy se ukáže jako „břemeno, které dusí“.
Důsledky toho nesou především zranitelné osoby, jako jsou oběti hazardních her. Postihuje však také ty, kteří čelí obtížným situacím, jako jsou například mimořádné lékařské výdaje, neočekávané výdaje přesahující jejich možnosti a možnosti jejich rodiny. To, co se zpočátku jeví jako pomoc, se ve skutečnosti z dlouhodobého hlediska stává utrpením.
Lichvářské finanční systémy srážejí na kolena celé národy
Na úrovni jednotlivých zemí světa, pokračoval papež, „lichvářské finanční systémy mohou položit na kolena celé národy“. Lev XIV. citoval Katechismus katolické církve, který v bodě 2269 odsuzuje závažnou odpovědnost těch, kteří „živí nespravedlivé struktury hříchu“, těch, kteří „v obchodě používají lichvářské a obchodní praktiky, které způsobují hlad a smrt jejich bratrů v lidství“.
„Otázka, která se stále vrací, je stejná: nejsou méně nadaní lidé rovněž lidmi? Nemají slabí stejnou důstojnost jako my? Mají ti, kteří se narodili s menšími možnostmi, menší hodnotu jako lidské bytosti a musí se omezit pouze na přežívání?“
Důležitost obrácení těch, kteří praktikují lichvu
Tyto otázky jsou obsaženy v apoštolské exhortaci Dilexi te o lásce k chudým, kterou papež Lev XIV. citoval, aby upozornil, že od odpovědi na tyto otázky „závisí hodnota našich společností a od ní závisí i naše budoucnost. Buď znovu získáme svou morální a duchovní důstojnost, nebo upadneme do studny plné špíny“. Na závěr papež vyzval k zamyšlení nad postojem Ježíše vůči Zacheovi, předákovi celníků v Jerichu, jak je popsáno v Lukášově evangeliu. Byl to muž zvyklý na útlak a tyranii, který vykořisťoval lidi a vydělával „okrádáním nejslabších“. Ježíš ho však zavolá a řekne mu, že chce zůstat v jeho domě: tato „bezplatnost“ Zachea zaskočí. Zacheus se zamyslí, uvědomí si, že se mýlil, a rozhodne se vrátit „s úroky“. Pouze bezplatnost, komentoval papež, „je tak účinná, že nám odhaluje smysl naší lidskosti“.
Když převládá honba za ziskem, ostatní už nejsou lidmi, nemají tvář, jsou jen objekty, které lze vykořisťovat; a tak nakonec ztratíme i sami sebe a svou duši. Obrácení těch, kteří se dopouštějí lichvy, je stejně důležité jako blízkost k těm, kteří trpí lichvou.
