PODCAST - Lev XIV. vedl modlitbu růžence za mír ve světě: mějte odvahu k odzbrojení!

Meditace Svatého otce Lva XIV. během mariánské vigilie, Svatopetrské náměstí, 11. října 2025

Drazí bratři a sestry,

dnes večer se shromažďujeme k modlitbě spolu s Marií, Ježíšovou matkou, tak jako to činila první církev v Jeruzalémě (Sk 1,14). Všichni společně, vytrvale a jednotně, neúnavně prosíme o mír, Boží dar, který se musí stát naším výdobytkem a naším závazkem.

Autentická mariánská spiritualita

Při tomto Jubileu mariánské spirituality náš věřící pohled hledá v Panně Marii průvodkyni na naší pouti za nadějí, přičemž se díváme na její lidské a evangelijní ctnosti, jejichž napodobování představuje nejautentičtější mariánskou úctu (srov. II. vatikánský koncil, dogmatická konstituce Lumen gentium, 65.67). Jako ona, první z věřících, chceme být přívětivým lůnem Nejvyššího, „pokorným stanem Slova, jímž vane pouze vítr Ducha“ (sv. Jan Pavel II., Angelus, 15. srpna 1988). Jako ona, první z učedníků, prosíme o dar srdce, které naslouchá a stává se součástí pohostinného vesmíru. Skrze ni, bolestnou, silnou a věrnou ženu, prosíme o dar soucitu se všemi trpícími bratry a sestrami a se všemi tvory.

Podívejme se na Ježíšovu matku a na tu malou skupinu odvážných žen stojících u kříže, abychom se i my naučili stát jako ony vedle nekonečných křížů světa, kde je Kristus stále křižován ve svých bratrech, a přinášeli jim útěchu, společenství a pomoc. V ní, sestře lidstva, se poznáváme a básníkovými slovy jí říkáme:

„Matko, ty jsi každá žena, která miluje;

matko, ty jsi každá matka, která pláče

nad zabitým synem, zrazeným synem.

Nad těmito syny, které nikdy nepřestali zabíjet“ (D. M. Turoldo).

Pod ochranu tvou se utíkáme, Panno Paschy, spolu se všemi, v nichž se nadále naplňuje utrpení tvého Syna.

Udělejte, co vám řekne

Při jubileu mariánské spirituality naše naděje září mírným a vytrvalým světlem Mariiných slov, která nám zprostředkovává evangelium. Mezi nimi jsou nejcennější ta poslední, pronesená při svatbě v Káni, kdy ukazuje na Ježíše a říká služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne“ (Jan 2,5). Potom už nemluví. Těchto slov, která jsou téměř jako závěť, si proto musí děti vážit, jako každé matčiny závěti.

Všechno, co vám řekne. Je si jistá, že Syn promluví, že jeho slovo neskončilo, že stále tvoří, rodí, působí, naplňuje svět jarem a džbány na hostině vínem. Maria jako ukazatel směřuje nad sebe samu, ukazuje, že cílem je Pán Ježíš a jeho slovo, střed, ke kterému vše směřuje, osa, kolem které se točí čas a věčnost.

Čiňte jeho Slovo, doporučuje. Čiňte Evangelium, proměňte je v gesto a tělo, tělo a krev, námahu a úsměv. Čiňte Evangelium a život se promění, z prázdna v plnost, z temnoty ve světlo.

Čiňte vše, co vám řekne: celé Evangelium, náročné slovo, utěšující pohlazení, pokárání a objetí. To, čemu rozumíte, i to, čemu nerozumíte. Maria nás vybízí, abychom byli jako proroci: aby jediné z jeho slov nepadlo na zem (srov. 1Sam 3,19).

A mezi Ježíšovými slovy, která nechceme nechat zapadnout, dnes, v této modlitební vigilii za mír, zvláště rezonuje jedno, které pronesl k Petrovi v Getsemanské zahradě: „Zastrč meč do pochvy“ (srov. Jan 18,11). Odzbroj svou ruku, a ještě předtím své srdce. Jak jsem již měl příležitost připomenout při jiných příležitostech, mír je neozbrojený a odzbrojující. Není to odstrašování, ale bratrství, není to ultimátum, ale dialog. Nedostaví se jako výsledek vítězství nad nepřítelem, ale jako výsledek setby spravedlnosti a odvážného odpuštění.

„Odlož meč“ jsou slova určená mocným tohoto světa, těm, kteří řídí osudy národů: mějte odvahu k odzbrojení! A zároveň jsou určena každému z nás, abychom si stále více uvědomovali, že kvůli žádné myšlence, víře nebo politice nemůžeme zabíjet. Nejprve je třeba odzbrojit srdce, protože pokud v nás není pokoj, nebudeme pokoj dávat.

U vás však ať to tak není

Poslouchejme ještě jednou Pána Ježíše: velcí tohoto světa budují říše na základě moci a peněz (srov. Mt 20,25; Mk 10,42), „U vás však ať to tak není“ (Lk 22,26). Bůh tak nečiní: Mistr nemá trůny, ale přepásaný zástěrou pokleká u nohou každého člověka. Jeho císařství je ten malý prostor, který stačí k umytí nohou jeho přátel a k péči o ně.

Je to také výzva, abychom přijali jiný úhel pohledu a dívali se na svět zdola, očima těch, kteří trpí, a nikoli pohledem velkých; abychom se dívali na historii očima maličkých a nikoli z perspektivy mocných; abychom vykládali události historie z pohledu vdovy, sirotka, cizince, zraněného dítěte, vyhnance, uprchlíka. Pohledem trosečníka, chudého Lazara, vyhozeného před boháčovy dveře. Jinak se nikdy nic nezmění a nenastane nový čas, království spravedlnosti a míru.

Tak činí i Panna Maria ve chvalozpěvu Magnificat, když upírá svůj pohled na zlomová místa lidstva, tam, kde dochází ke znetvoření světa, v kontrastu mezi poníženými a mocnými, mezi chudými a bohatými, mezi nasycenými a hladovými. A volí si ty maličké, stojí na straně těch posledních v dějinách, aby nás naučila představovat si, snít spolu s ní o nových nebesích a nové zemi.

Blahoslavení jste

Udělejte, co vám řekne. A my se zasazujeme o to, aby se toto velké Pánovo slovo stalo naším tělem a vášní, historií a činem: „Blahoslavení tvůrci pokoje“ (srov. Mt 5,9).

Blahoslavení jste: Bůh dává radost těm, kteří přinášejí lásku do světa, radost těm, kteří místo vítězství nad nepřítelem upřednostňují smíření s ním.

Odvahu, vpřed, na cestu, vy, kteří vytváříte podmínky pro budoucnost v míru, spravedlnosti a odpuštění; buďte mírní a odhodlaní, neztrácejte odvahu. Mír je cesta a Bůh kráčí s vámi. Hospodin vytváří a šíří pokoj skrze své přátele, kteří mají pokoj v srdci a kteří se sami stávají tvůrci pokoje, nástroji jeho pokoje.

Dnes večer jsme se shromáždili v modlitbě kolem Marie, Ježíšovy matky a naší matky, jako první učedníci ve večeřadle. K ní, ženě hluboce usmířené, Královně míru, se obracíme:

Modli se s námi, věrná Ženo, posvátné lůno Slova.

Nauč nás naslouchat volání chudých a matky Země,

být pozorní k volání Ducha v tajemství srdce,

v životě bratrů, v událostech dějin,

ve sténání a jásotu stvoření.

Svatá Maria, matko živých,

ženo silná, bolestná, věrná,

Panno, nevěsto u kříže,

kde se naplňuje láska a odkud vyvěrá život,

buď průvodkyní našeho úsilí o službu.

Nauč nás zastavit se s tebou u nekonečných křížů

kde je tvůj Syn nadále křižován,

kde je život nejvíce ohrožen;

žít a svědčit o křesťanské lásce

přijímat v každém člověku bratra;

vzdát se neprůhledného egoismu

a následovat Krista, pravé světlo člověka.

Panno míru, bráno jisté naděje,

vyslyš modlitbu svých dětí!