Papež: být novinářem nikdy není zločin, je třeba propustit uvězněné reportéry
Isabella H. de Carvalho – Vatikán
„Pokud dnes víme, co se stalo v Gaze, na Ukrajině a v každé jiné zemi zkrvavené bombami, vděčíme za to z velké části“ korespondentům a reportérům vyslaným do terénu. Mnozí z nich jsou však pronásledováni a uvězněni: je třeba je osvobodit, protože „to, že je někdo novinářem, nelze nikdy považovat za zločin, ale za právo, které je třeba chránit“. Lev XIV. zdůraznil zásadní roli novinářů ve společnosti a ve světových dějinách během audience pro účastníky 39. konference asociace MINDS International, globální sítě tiskových agentur, které 9. října přijal v Klementinském sále Apoštolského paláce. V obsahově silné promluvě papež vyzval k pokračování v prosazování „svobodných, přesných a objektivních informací“ a k formování „svědomí“ a „kritického myšlení“, zejména v době „nevyžádaných informací“ a v digitální éře, kdy se často zaměňuje „falešné za pravdivé“ a „to, co je autentické, za to, co je umělé“.
Reportéři, kteří riskují život
Papež poukázal především na reportéry v konfliktních oblastech: „Každý den jsou zde reportéři, kteří riskují své životy, aby lidé mohli vědět, jak se věci mají“, zdůraznil a upřesnil, že „v době, jako je ta naše, plná násilných a rozšířených konfliktů, je mnoho těch, kteří padnou v boji“ a jsou „oběťmi války a válečné ideologie, která by ráda zabránila novinářům v jejich práci“. „Nesmíme na ně zapomenout!“, řekl papež a citoval jeden ze svých prvních projevů bezprostředně po svém zvolení, 8. května, který byl určen novinářům z celého světa, kteří informovali o konkláve. Také tentokrát zopakoval výzvu „k osvobození“ novinářů, „nespravedlivě pronásledovaných a uvězněných za to, že se snažili informovat“.
Svobodné informace jsou pilířem, na kterém stojí naše společnosti, a proto jsme povinni je bránit a zaručovat.
Podpora agentur a novinářů
Papež připomenul, že „tato extrémní svědectví“ jsou „vrcholem každodenní práce mnoha lidí, kteří se snaží, aby informace nebyly znehodnoceny jinými cíli, které jsou v rozporu s pravdou a důstojností člověka“. Dále prohlásil, že „informace jsou veřejným statkem, který bychom všichni měli chránit“. Pro Lva XIV. je totiž „paradoxem“, že „v éře komunikace“ jsou v krizi jak „informační agentury“, tak „uživatelé informací“. „Nikdo by dnes neměl mít možnost říci ‚nevěděl jsem‘“, vyzdvihl Lev XIV. a povzbudil novináře v jejich „tak důležité“ službě. Rovněž vybídl k vytvoření „blahodárného oběhu, který prospívá společenskému tělu“, totiž kruhu vytvářenému mezi čtenáři a tvůrci:
Skutečně konstruktivní je spojenectví mezi občany a novináři ve znamení snahy o etickou a občanskou odpovědnost. Jednou z forem aktivního občanství je vážit si takových pracovníků a agentur, kteří ve své práci prokazují serióznost a skutečnou svobodu, a podporovat je.
Papež vyzdvihl, že „klíčem k tomu, aby občané znovu získali svou roli protagonistů systému a byli přesvědčeni, že mají právo na informace hodné tohoto jména“, je „transparentnost zdrojů a vlastnictví“, „odpovědnost“, „kvalita“ a „objektivita“.
Protilék proti „nevyžádaným“ informacím
Lev XIV. dále podtrhl, že zejména novináři tiskových agentur jsou „povoláni být prvními v terénu, prvními, kdo přinášejí zprávy“, zvláště„v éře permanentní živého vysílání a stále více pronikající digitalizace masových médií“. Mnohokrát musí „psát rychle, pod tlakem, i ve velmi složitých a dramatických situacích“. Plní tedy obzvláště „cennou“ službu a „musí být protilékem proti šíření „nevyžádaných“ informací“; to vyžaduje „kompetenci, odvahu a smysl pro etiku“. Tiskové agentury, pokračoval papež, jsou povolány „jednat v současném komunikačním kontextu podle principů – bohužel ne vždy sdílených – které spojují ekonomickou udržitelnost podniku s ochranou práva na korektní a pluralitní informace“.
Je totiž třeba osvobodit komunikaci od kognitivního znečištění, které ji rozkládá, od nekalé soutěže, od degradace prostřednictvím tzv. click bait.
Dohlížet na algoritmy
„Nejsme předurčeni k životu ve světě, kde již nelze rozlišit pravdu od fikce“, ujistil poté papež Lev XIV. Citoval také Hannah Arendtovou, která řekla, že „ideálním poddaným totalitního režimu není přesvědčený nacista nebo přesvědčený komunista, ale člověk, pro kterého již neexistuje rozdíl mezi realitou a fikcí“. Papež dále vyslovil důležité otázky, zejména pokud jde o nové technologie.
Algoritmy generují obsah a data v rozsahu a rychlosti, jaké jsme dosud nezažili. Ale kdo je řídí? Umělá inteligence mění způsob, jakým se informujeme a komunikujeme, ale kdo ji řídí a za jakým účelem?
„Musíme být ostražití,“ varoval papež, „aby technologie nenahradila člověka a aby informace a algoritmy, které ji dnes řídí, nebyly v rukou několika málo lidí.“ Poděkoval proto novinářům působícím v asociaci za jejich „úvahy“ o těchto aktuálních výzvách.
Civilizační opora proti pohyblivým pískům přibližnosti
„Svou trpělivou a důslednou prací můžete být hrází proti těm, kteří pomocí prastarého umění lži usilují o vytváření protikladů, aby mohli vládnout skrze rozdělení; oporou civilizace proti pohyblivým pískům přibližnosti a postpravdy“, zdůraznil nakonec papež. „Ekonomika komunikace nemůže a nesmí oddělit svůj osud od sdílení pravdy.“
Prosím, nikdy nezaprodejte svou autoritu!
