„Pokoj není utopie“ – papežské poselství ke Světovému dni míru

Svatý otec zdůrazňuje, že Ježíšova slova (Jan 20, 19.21) nejsou pouhým přáním, ale něčím, co proměňuje celou realitu. Jak zdůrazňuje Lev XIV., je to „pokoj vzkříšeného Krista, pokoj neozbrojený a odzbrojující, pokorný a vytrvalý“. Pochází od Boha, který miluje bezpodmínečně a překračuje zdi rozdělení.

Pokoj má dech věčnosti

V situacích konfliktů a násilí je snadné podléhat beznadějným narativům. Papež varuje, že zapomenutí na světlo vede ke zkreslenému obrazu světa. Pokoj však není iluzí ani vzdáleným cílem. „Pokoj existuje, chce v nás přebývat, má mírnou sílu, jež osvěcuje a rozšiřuje intelekt, odolává násilí a překonává ho. Pokoj má dech věčnosti: zatímco ke zlu voláme „dost“, míru šeptáme „navždy“. Do této perspektivy nás uvedl Vzkříšený,“ poznamenává Lev XIV. Papež také vybízí k otevření se pokoji, abychom – jak opakuje se svatým Augustinem – pro něj zapalovali ostatní. „Pokoj není ani tak cílem, jako spíše přítomností a cestou,“ dodává Svatý otec. I uprostřed trosek jsou lidé, kteří jej chrání a zviditelňují.

Lev XIV. připomíná Ježíšova slova adresovaná učedníkům: „Zastrč meč do pochvy“ (Jan 18,11). „Pokoj vzkříšeného Ježíše je neozbrojený, protože takový byl jeho boj v konkrétních historických, politických a sociálních okolnostech,“ zdůrazňuje. Zároveň papež vyzývá křesťany k prorockému svědectví, které se nevyhýbá ani okamžikům, kdy církev selhala.

Spirály strachu a zastrašování

Papež věnuje značnou část svého poselství kritice zbrojní spirály. Poukazuje na prudký nárůst vojenských výdajů a logiku odstrašování založenou na „strachu a dominanci síly“. „Není náhodou, že opakované výzvy ke zvýšení výdajů na vojenské účely a z toho vyplývající rozhodnutí jsou mnoha vládci ospravedlňovány údajnou hrozbou ze strany jiných,“ hodnotí papež.

Lev XIV. připomíná, opět s odkazem na sv. Augustina, že kdo skutečně miluje pokoj, miluje také nepřátele míru. Znamená volit cestu naslouchání a setkávání namísto pálení mostů. Papež připomíná II. vatikánský koncil a výzvu, aby vládci nezapomínali na svou „velkou odpovědnost vůči Bohu a celému lidstvu”. Odvolává se také na encykliku Pacem in terris, ve které sv. Jan XXIII. poukázal na potřebu integrálního odzbrojení, počínaje srdcem a myslí.

Služba pokoji

 „Dobrota je odzbrojující. Možná proto se Bůh stal dítětem,“ píše papež s odkazem na tajemství Vtělení, které naplňuje v betlémských jeslích za andělského zpěvu ohlašujícím „Pokoj na zemi“. Papež zároveň varuje před delegováním rozhodnutí o životě a smrti na stroje a před instrumentalizací náboženství pro násilí. Za základní službu, kterou náboženství mají poskytovat lidstvu označuje bdělost „nad stále rostoucím pokušením proměňovat ve zbraně dokonce i myšlenky a slova“. Vyzývá společenství věřících, aby se stala „domovy pokoje“ založenými na dialogu, modlitbě a odpuštění. „Dnes více než kdy jindy, je zapotřebí ukázat, že mír není utopií,“ zdůrazňuje poselství.

Kéž Svatý rok, který „podnítil miliony lidí k tomu, aby v sobě znovu objevily poutníky a začali odzbrojovat svá srdce, mysl a život, vede k naplnění Izaiášova proroctví „překutí mečů v radlice“ – přeje celému lidstvu v závěru svého Poselství ke Světovému dni míru papež Lev XIV.

-jb-