Papež ve farnosti Nejsvětějšího srdce - centrum Říma a existenciální periferie
Homilie papeže Lva XIV.
Mše svatá první neděle postní ve farnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova na Via Marsala
22. února 2026
Drazí bratři a sestry,
před několika dny jsme obřadem udělení popelce zahájili postní cestu. Postní doba je intenzivní liturgické období, které nám nabízí příležitost znovuobjevit bohatství našeho křtu, abychom mohli žít jako plně obnovené bytosti díky Ježíšově vtělení, smrti a vzkříšení.
První čtení a evangelium, které jsme slyšeli, nám ve vzájemném dialogu pomáhají znovu objevit právě dar křtu jako milost, která se setkává s naší svobodou. Příběh z knihy Geneze nás vrací k situaci, v níž jsme jakožto stvořené bytosti vystaveni zkoušce - ani ne tak kvůli zákazu, jak se mnozí domnívají, jako spíše díky otevření určité možnosti – možnosti vztahu. Člověk je totiž svobodný, aby uznal a přijal jinakost Stvořitele, který uznává a přijímá jinakost stvořených bytostí. Had však, aby tuto možnost zničil, našeptává domýšlivé myšlenku, že veškeré rozdíly mezi stvořenými bytostmi a Stvořitelem lze odstranit, a svádí muže a ženu iluzí, že budou stejní jako Bůh. Satan je pobízí, aby se zmocnili něčeho, co jim – jak tvrdí – Bůh chce odepřít, aby je udržel ve stavu podřízenosti. Tento obraz z knihy Geneze je nepřekonatelně mistrovským dílem, které představuje drama svobody.
Evangelium nám - jak se zdá - nabízí odpověď na dobře známé staré dilema: mohu plně uskutečnit svůj život, když řeknu „ano“ Bohu? Anebo - abych byl svobodný a šťastný - se musím Boha zbavit?
Scéna pokušení Krista se v jádru zabývá touto dramatickou otázkou. Vede nás k objevování skutečného Ježíšova lidství, které, jak učí koncilní konstituce Gaudium et spes, odhaluje člověku jeho vlastní podstatu: „Tajemství člověka se opravdu vyjasňuje jen v tajemství vtěleného Slova“ (GS, 22). Vidíme vskutku Božího Syna, který se vzpírá nástrahám dávného Nepřítele a ukazuje nám nového člověka, svobodného člověka, zjevení svobody, která se naplňuje tím, že řekneme „ano“ Bohu.
Toto nové lidstvo se rodí z křestního pramene. A tedy – zejména v této postní době – jsme povoláni znovu objevit milost křtu jako zdroj života, který v nás přebývá a který nás dynamickým způsobem doprovází, s naprostým respektem k naší svobodě.
Především je dynamická samotná tato svátost, protože to, co nabízí, se nevyčerpává v prostoru a čase jejího obřadu, ale je to milost, která neustále provází celý život a podpírá naše následování Krista. Křest je však dynamický také proto, že nás vždy znovu uvádí na cestu, jelikož milost je vnitřní hlas, který nás vybízí, abychom se připodobnili Ježíši, osvobozuje naši svobodu, aby našla naplnění v lásce k Bohu a bližnímu.
Chápeme tak vztahovou povahu křtu, který nás volá k přátelství s Ježíšem a spolu s tím ke vstupu do jeho společenství s Otcem. Tento milosti plný vztah nás činí schopnými žít také autentickou blízkost s druhými, svobodu, která – na rozdíl od toho, co Ježíšovi navrhuje ďábel – není hledáním vlastní moci, nýbrž láska, která se dává a činí z nás všech bratry a sestry. Svatý Pavel totiž praví: „Už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši“ (Gal 3,28).
Bratři a sestry, papež Lev XIII. požádal svatého Jana Bosca, aby právě zde postavil kostel, ve kterém se dnes scházíme. Uvědomoval si totiž význam tohoto místa, které leží vedle nádraží Termini, na jedinečné křižovatce města, na místě, jež se postupem času stávalo stále důležitější.
Proto, milí přátelé, když se dnes s vámi setkávám, vidím ve vás zvláštní strážce blízkosti uprostřed výzev této čtvrti, kde žije mnoho mladých vysokoškoláků, lidí dojíždějících, kteří sem přicházejí a odcházejí za prací, přistěhovalců hledajících zaměstnání, mladých uprchlíků, kteří zde díky iniciativě salesiánů našli možnost setkání se svými italskými vrstevníky a mohou se zapojovat do integračních projektů. A pak jsou tu také naši bratři, kteří domov nemají a kteří nacházejí útočiště v prostorách Charity na Via Marsala. Na několika metrech se setkáváme s rozporuplností dnešní doby: bezstarostností těch, kteří přijíždějí a odjíždějí s veškerým komfortem, a těch, kdo nemají střechu nad hlavou; s velkým potenciálem dobra a všudypřítomným násilím; s touhou po poctivé práci a nelegálním obchodem s drogami a prostitucí.
Vaše farnost je povolána, aby se ujala těchto skutečností, aby byla kvasem evangelia v této oblasti, aby byla znamením blízkosti a lásky. Děkuji salesiánům za neúnavnou práci, kterou každý den vykonávají, a povzbuzuji všechny, aby i nadále byli právě zde malým plamínkem světla a naděje.
Ať Panna Maria Pomocnice vždy provází naši cestu, ať nás posiluje v okamžicích pokušení a zkoušek, abychom mohli plně prožívat svobodu a bratrství Božích dětí.
Překlad - jb -
