Cesta papeže Lva XIV. do Lombardie: Pouť ke kořenům i k srdci společenství
Česká redakce RV / Vatican News
Národní centrum pro onkologickou hadronovou terapii (CNAO)
Prvním bodem programu po příletu papeže do Pavie bude návštěva Národního centra pro onkologickou hadronovou terapii (CNAO). Toto specializované klinické a výzkumné pracoviště patří k pouhým několika centrům na světě, která k léčbě nádorových onemocnění využívají hadronovou terapii – pokročilou formu radioterapie, jež místo běžného rentgenového záření využívá svazky protonů a uhlíkových iontů.
Centrum se zaměřuje na léčbu dospělých i dětských pacientů se specifickými typy nádorů. Jde především o tumory radiorezistentní (odolné vůči běžnému ozařování) nebo neoperovatelné, které se nacházejí v těsné blízkosti kritických orgánů (např. chordomy a sarkomy báze lební a páteře, nádory mozku, oka či hluboko uložené dětské tumory). Výhodou této metody je milimetrová přesnost, která minimalizuje poškození okolních zdravých tkání.
Svatý otec se zde setká s vedením centra, zdravotnickým personálem a hospitalizovanými dětmi a jejich rodiči. Návštěva podtrhuje podporu Svatého stolce špičkovému vědeckému výzkumu, který slouží k ochraně lidského života v jeho nejzranitelnější fázi.
Klášter a bazilika San Pietro in Ciel d’Oro
Návštěva tohoto klášterního komplexu má pro Lva XIV. bezprostřední vazbu na jeho vlastní řeholní identitu. Před svým zvolením na papežský stolec v květnu 2025 působil jako generální převor řádu augustiniánů a s pavijskou komunitou ho pojí dlouholetá profesní i osobní spolupráce. Převor pavijského kláštera otec Gianfranco Casagrande na zprávu o zvolení svého spolubratra tehdy reagoval slovy: „Slavíme. Prevost má srdce v Pavii. Okamžitě jsme zapálili lampu vedle relikvií, aby svatý Augustin mohl podporovat, chránit a povzbuzovat Lva XIV.“
Volba papežského jména Lev XIV. přímo odkazuje na Lva XIII., autora přelomové encykliky Rerum Novarum (1891), která formovala moderní sociální nauku církve. Otec Casagrande v této souvislosti připomněl, že první papežova slova po volbě – mír, spravedlnost a misie – navazují na toto sociální směřování, které je zároveň hluboce ukotveno v augustiniánské teologii společenství. Cílem této zastávky je mimo jiné formulovat teologická východiska pro sociální dialog v současném světě.
Bohoslužba slova, teologický odkaz sv. Augustina
V bazilice San Pietro in Ciel d’Oro bude papež předsedat bohoslužbě slova za účasti lombardského episkopátu, kněží a řeholníků. Součástí bude uctění Augustinových relikvií, které jsou v chrámu uloženy.
Svatý Augustin zemřel v roce 430 v severoafrické Hipponě během jejího obléhání Vandaly. Když křesťané museli severní Afriku opustit, přenesli jeho ostatky nejprve do Cagliari na Sardinii. Kolem let 720–725 n. l. odkoupil tyto relikvie langobardský král Luitprand, aby je uchránil před muslimskými nájezdy. Luitprand nechal světcovy ostatky slavnostně převézt do tehdejšího hlavního města Langobardského království – Pavie – a uložil je právě v kryptě baziliky San Pietro in Ciel d’Oro, kde odpočívají dodnes v mramorové arše ze 14. století.
Augustiniánská formace Roberta Francise Prevosta se promítá do konkrétních bodů jeho současné vatikánské agendy a mezinárodních cest. Příkladem byla jeho apoštolská cesta do Alžírska v dubnu 2026, která měla mimo jiné charakter pouti k samotným patristickým kořenům – do města Annaba (starověké Hippony), kde Svatý otec navštívil tamní malou, ale významnou augustiniánskou komunitu. Tento vzorec papež zopakoval i během své nedávné návštěvy Španělska v červnu 2026, kde záměrně navštívil významná augustiniánská centra a kláštery. Ve svých promluvách nezřídka vyzdvihuje tradiční augustiniánský ideál společného života (vita communis) a koncept neustálého hledání pravdy (quaerere veritatem). Tyto principy Lev XIV. nepředkládá jako vnitřní záležitost řádu, ale jako hlavní pastorační strategii pro dialog se současnou sekularizovanou společností, což je linie, kterou již dříve teologicky definoval ve svých klíčových dokumentech Magnifica humanitas a Dilexi te.
Setkání s občany a jihoamerickou komunitou
Po opuštění baziliky San Pietro in Ciel d’Oro se program přesune do samotného centra Pavie. Tato událost propojí oficiální setkání s představiteli města, uctění místní církevní historie a specifický pastorační akcent.
Program na Piazza Duomo a v katedrále: Na prostranství před katedrálou papež přijme květinový dar od dětí a pozdraví přítomné zástupce jihoamerické komunity. Následně v doprovodu členů katedrální kapituly vstoupí do chrámu k adoraci Nejsvětější svátosti a setrvá v modlitbě u oltáře svatého Sira (San Siro), prvního biskupa ze 4. století a hlavního patrona pavijské diecéze i města.
Občanské shromáždění na Piazza Vittoria: Posléze Svatý otec přejde pěšky na sousední náměstí Piazza Vittoria, které je tradičním centrem veřejného života Pavie. Zde proběhne hlavní setkání s obyvateli. Po uvítacích projevech starosty města Michele Lissii a diecézního biskupa Corrada Sanguinetiho přednese Lev XIV. svůj projev k širší veřejnosti, po němž bude následovat osobní pozdravení delegací.
Přítomnost jihoamerické komunity na Piazza Duomo odráží realitu současné Lombardie. Tento severoitalský region je dlouhodobým cílem legální imigrace z Latinské Ameriky (zejména z Peru a Ekvádoru). V samotné Pavii navíc tuto komunitu výrazně doplňují a omlazují zahraniční studenti, kteří sem přicházejí za studiem na zdejší historické univerzitě.
Pro Lva XIV. má toto setkání silný osobní rozměr. Jak známo, prožil podstatnou část své kněžské kariéry právě v Peru – nejprve od 80. let jako augustiniánský misionář a formátor, a posléze v letech 2014–2020 jako sídelní biskup v peruánském městě Chiclayo. Setkání s touto španělsky mluvící menšinou přímo v ulicích Pavie tak představuje bezprostřední most k jeho dřívějšímu pastoračnímu působišti a zároveň věcně předznamenává večerní pouť k relikviím svaté Františky Cabrini, patronky emigrantů.
Sant’Angelo Lodigiano: Odkaz svaté Františky Cabrini
Závěrečná část odpoledního programu zavede papeže do nedalekého městečka Sant’Angelo Lodigiano, kde v tamním farním kostele uctí relikvii srdce svaté Františky Saverio Cabrini. Tato světice se narodila 15. července 1850 právě v Sant’Angelo Lodigiano, zemřela 22. prosince 1917 v Chicagu (USA). V roce 1880 založila Kongregaci sester misionářek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Na radu papeže Lva XIII. neodcestovala na misie na Východ, ale zaměřila se na Západ – konkrétně na pomoc milionům italských imigrantů v USA. V New Yorku, Chicagu, Buenos Aires a dalších metropolích zakládala školy, sirotčince, nemocnice a sociální zařízení. Sama absolvovala 24 zámořských cest a stala se klíčovou postavou integrace přistěhovalců v Americe. Dne 7. července 1946 ji papež Pius XII. prohlásil za svatou (stala se vůbec první kanonizovanou občankou USA). V roce 1950 ji týž papež vyhlásil „Patronkou všech emigrantů“. Modlitba u relikvií této světice představuje přímý odkaz na jedno z hlavních témat současného pontifikátu – ochranu práv, důstojnosti a integrace uprchlíků a migrantů v globálním měřítku.
Kontext cesty
Papežská návštěva se dotýká také širších kulturních dějin regionu. Jak často hrdě připomínají místní obyvatelé, Pavia byla po staletí politickým centrem (v bazilice San Michele Maggiore probíhaly korunovace italských králů). Nadcházející pouť Lva XIV. propojuje tuto historickou paměť s aktuálními společenskými výzvami v oblasti medicíny, charity i migrační politiky.
Cesta do Lombardie pastoračně a duchovně navazuje nejen na dubnovou cestu do Alžíru a nedávnou do Španělska, ale též na pastorační návštěvy Neapole, Pompejí a Acerry.
-dv-
