„¡Te esperamos!“ Španělsko očekává papeže Lva
Madrid/ Vatikán/ Česká redakce RV / Vatican News
Iberská metropole i vzdálené ostrovy v Atlantiku už měsíce žijí intenzivními přípravami. Pro Španělsko jde o historický moment – papež zemi navštíví patnáct let poté, co zde Benedikt XVI. slavil památné Světové dny mládeže. Logistické přípravy běží na plné obrátky, farnosti otevírají své brány a statisíce věřících odpočítávají poslední hodiny do příjezdu Petrova nástupce.
Madrid: Vznešená sláva i „zázrak“ na periferiích
Papežova cesta začne v sobotu 6. června v Madridu. Kromě nezbytných protokolárních setkání s královským párem, premiérem Pedrem Sánchezem a diplomatickým sborem se Lev XIV. vydá okamžitě tam, kde bije skutečné a často bolavé srdce města. Jeho první kroky povedou na madridské předměstí do čtvrti Lucero, kde se místní charita dlouhodobě angažuje v pomoci lidem bez domova.
Místní obyvatelé na periferiích s lehkou ironií i vděčností žertují, že papež ještě ani nedorazil, a už stihl vykonat první „zázrak“ – městské úřady totiž pod tlakem logistických příprav během několika dní zavedly opatření, na která Madriďané marně čekali roky: posílily hromadnou dopravu, zdvojnásobily zdravotnické hlídky a uklidily zanedbanou zeleň. Madrid totiž za svou nablýskanou pohlednicovou fasádou věčného svátku skrývá hluboké sociální rány: propastné ekonomické rozdíly mezi severem a jihem, postupující gentrifikaci historických čtvrtí, drahé nájmy a chronické dopravní zácpy.
Ústředním bodem madridského programu bude nedělní mše svatá na slavnost Těla a Krve Páně na monumentálním náměstí Plaza de Cibeles. Na 55 metrů dlouhém oltáři bude dominovat románský krucifix a po bohoslužbě projde ulicí Calle de Alcalá eucharistické procesí, kterého se zúčastní i děti po prvním svatém přijímání.
Madrid se pro tuto příležitost zahalil do vatikánské bílé a žluté barvy. Tisíce symbolických květinových koberců (alfombras) ze stovek tun karafiátů, kopretin a slunečnic připravili mistři z galicijského Ponteareas. Večer pak bude patřit diecéznímu společenství na stadionu Santiago Bernabéu. Než na stadion vstoupí papež, symbolicky se zde propojí minulost se současností: z protilehlých stran budou vneseny dvě nejvíce uctívané náboženské ikony města – Nuestro Padre Jesús de Medinaceli a Nuestra Señora de la Almudena – na tradičních procesních nosítkách za doprovodu tisícihlavého sboru, v němž zazpívají i pamětníci SDM 2011.
Barcelona: Oslava víry, umění a Gaudího odkazu
V úterý 9. června se papež přesune do Barcelony. Katalánská metropole nabídne duchovní usebrání i úžas z velkoleposti kultury. Po modlitební vigilii na Olympijském stadionu a středeční ranní návštěvě věznice Brians 1 zamíří Svatý otec do starobylého opatství Montserrat, duchovního srdce Katalánska.
Absolutním vrcholem barcelonské zastávky však bude slavnostní mše svatá v bazilice Sagrada Família, spojená s dlouho očekávanou inaugurací věže Ježíše Krista. Tato událost se symbolicky kryje se stým výročím tragické smrti geniálního architekta Antonia Gaudího (10. června 1926), který je zároveň kandidátem blahořečení. Papež František v červnu 2023 schválil dekret o jeho hrdinských ctnostech.
Díky intenzivnímu stavebnímu úsilí se letos, 20. února 2026, podařilo osazením horního ramene gigantického bílého kříže dokončit vnější práce na centrální věži. Ta se svou výškou 172,5 metru představuje nejvyšší bod celého chrámu a završuje kompozici šesti hlavních věží. Konstrukce z předpjatého kamene a oceli nese nápis „Tu solus Sanctus, tu solus Dominus, tu solus Altissimus“. Do nejvyšší části kříže, vyrobeného v Německu a zdobeného katalánským sklem a keramikou, bude umístěna skulptura Agnus Dei (Beránek Boží) od italského umělce Andrea Mastrovita. Naplní se tak přesná vize, kterou Gaudí před sto lety zanechal v plánech. Vnitřní práce na věži budou sice pokračovat až do roku 2028, ale pohled vzhůru k dokončenému kříži je pro Barcelonu jasným znamením naděje a splněného slibu.
Kanárské ostrovy: Lidská důstojnost na hranici Evropy
Závěr apoštolské cesty (11.–12. června) bude patřit Kanárským ostrovům, které se v posledních letech staly jednou z hlavních a nejnebezpečnějších vstupních bran migrantů z Afriky do Evropy. Papež Lev XIV. tímto plní hluboké přání svého zesnulého předchůdce Františka, který chtěl po Lampeduse a Lesbosu navštívit toto souostroví jako třetí zásadní zastávku věnovanou problému migrace, v čemž mu zabránila nemoc a smrt.
Papež se setká s humanitárními organizacemi a migranty přímo v přístavu Arguineguín na Gran Canarii – na místě, kterému se kvůli dřívějšímu drastickému přeplnění přezdívalo „molo hanby“. Mezi těmi, kdo budou papeže vítat, bude i pětadvacetiletý Ousseynou Fall ze Senegalu. Ousseynou v roce 2020 přežil děsivou plavbu na dřevěné lodi (cayuco), při níž viděl své druhy umírat žízní. Na moři je tehdy zachránil španělský záchranný tým. Dnes žije na Gran Canarii, pracuje jako kuchař a byl to právě on, kdo v roce 2023 napsal papeži Františkovi dojemný dopis s pozváním, který tehdejšího pontifikáta hluboce zasáhl.
„Kdybych mohl mluvit s papežem, požádal bych ho, aby nám pomohl dělat mnohem víc pro imigranty, kteří umírají na cestě. Na té cestě zemřel i můj bratr,“ říká Ousseynou, který dnes v přístavu stojí jako integrovaný, svobodný člověk s navrácenou důstojností.
Poslední den cesty, 12. června, navštíví Svatý otec na Tenerife přijímací centrum Las Raíces. Své svědectví mu zde přednese také P. Darwin Rivas, venezuelský kněz, který sám musel uprchnout před politickým pronásledováním ve své vlasti a nyní působí na nejjižnějším cípu Evropy, na malém ostrově El Hierro. P. Rivas zde společně s dvaceti dobrovolníky z nevládní organizace Corazón Naranja (Oranžové srdce) pomáhá lidem, kteří na ostrov dorazí fyzicky i psychicky zdevastovaní.
„Migranti nejsou čísla. Ve společnosti je něco v nepořádku, když politici používají migraci jen jako statistiku v kampani,“ upozorňuje P. Rivas. „Musíme se vrátit ke zdravému soužití, které neodporuje pravidlům, ale snaží se je polidštit. Papeži řeknu, že jsem šťastný člověk, protože tito chudí lidé dali mně osobně mnohem víc, než jsem já mohl dát jim.“
Celá apoštolská cesta Lva XIV. vyvrcholí v pátek odpoledne mší svatou v přístavu Santa Cruz de Tenerife. Bude to bohoslužba na samém okraji evropského kontinentu, která má celému světu připomenout, že výzva „Zvedněte oči“ neznamená přehlížet ty, kteří trpí na zemi, ale hledat v nich společnou lidskou důstojnost.
Nové výzvy pro starobylou víru
Apoštolská cesta Lva XIV. přichází v době, kdy Španělsko – vlast mystiků a teologů formátu sv. Ignáce z Loyoly, sv. Jana od Kříže či sv. Terezie od Ježíše (z Ávily) – prochází hlubokou proměnou identity. Někdejší tradiční bašta evropského katolicismu se dnes potýká s intenzivní sekularizací a s polarizací, která zasahuje i církevní prostředí. Instituce zde stále nese stíny minulosti, ať už jde o živou historickou paměť na vazby hierarchie k Francově diktatuře po roce 1939, nebo o současné otřesy spojené s odhalováním rozsahu krize zneužívání, jež vážně zasáhla důvěru španělské veřejnosti.
Teologický a pastorační směr, kterým se chce tamní episkopát vydat, jasně definuje Mons. Xabier Gómez García, biskup katalánské diecéze Sant Feliu de Llobregat: „Hlavní výzvou, které musíme čelit, je stát se církví důvěryhodných věřících, méně sebestřednou, více synodální, misijní a participativní. Již nestačí víru jen zdědit, je třeba ji nabízet s blízkostí, pravdou a svědectvím, s láskou.“
Právě v tomto kontextu nabývá na významu papežův projev v madridském Kongresu poslanců (v pondělí 8. června), který bude podle předběžného vyjádření Tiskového střediska Svatého stolce „stěžejním a bezprecedentním“. V zemi charakterizované vnitropolitickou nestabilitou se totiž náboženská témata nezřídka stávají nástrojem politického boje. Podle Mons. Garcíi je proto nezbytné, aby Lev XIV. z pozice nejvyšší autority varoval před ideologizací evangelia: „Když se víra stává zbraní, ztrácíme Evangelium a zraňujeme společenství. Potřebujeme se vrátit k podstatě.“ Celý itinerář cesty tak v podtextu sleduje vnitřní reformu španělského katolicismu – transformaci od pasivního spoléhání se na kulturní dědictví k autentické, misijní přítomnosti v plurální společnosti.
V článku použity texty redaktorů RV: Salvatore Cernuzio – zpravodaj RV v Madridu; Alexandra Sirgant – zvláštní zpravodajka v Madridu; Antonella Palermo – redaktorka italské redakce RV; český překlad -dv-
