Rekordní účast věřících na setkáních s papežem
Johana Bronková - Vatikán
Již od rána se směrem k náměstí Plaza de Cibeles v Madridu ubíraly davy lidí všech věkových kategorií. Slunečný Madrid přivítal papeže s nadšením. Podle organizátorů se na mši svaté a následném procesí Božího Těla, které vedl papež osobně, shromáždilo 1,2 milionu lidí. Původně se počítalo s účastí asi půl milionu věřících.
Překvapením byla také přítomnost velkého množství mladých lidí, kteří se v sobotu večer zúčastnili setkání se Svatým otcem. Na vigilii, při níž papež vedl rozhovor s reprezentanty španělské mládeže a poté spolu s nimi zůstal v adoraci Nejsvětější svátosti, přišlo 600 tisíc mladých lidí. Ve špalírech podél ulic, kterými papež projížděl hned po příletu do Madridu, vítalo Svatého otce – jak uvádějí organizátoři – asi 150 tisíc lidí.
Ačkoli je Španělsko považováno za zemi s postupující sekularizací, poslední statistiky ukazují, že zejména mezi mladými lidmi dochází ke změně vnímání církve a náboženství. Touha po spirituální dimenzi života je přivádí k hledání, které už nemá apriorní předsudky vůči církvi.
Slavnost Corpus Domini
Slavnost Těla a Krve Páně se v církvi slaví od roku 1264, kdy papež Urban IV. bulou Transiturus z 11. srpna toho roku rozšířil na celou církev svátek ustanovený o 17 let dříve v Liége v dnešní Belgii. Důraz na eucharistickou adoraci byl tehdy odpovědí na teze Berengaria z Tours o pouze symbolické přítomnosti Krista v eucharistii, odsouzené IV. Lateránský koncilem. Ještě před stvrzením učení církve dogmatickou formulací na koncilu, podnítily eucharistickou úctu mystické vize augustinskánské řeholnice Juliány z Cornillon (známé také jako Juliána z Liége, 1191/2-1258). V jedné z nich - datované do roku 1208 - spatřila Krista, který ji žádal o ustanovení zvláštního svátku Nejsvětější svátosti pro posílení a obnovu víry a jako zadostiučinění za hříchy proti eucharistii. Poté, co se v roce 1222 stala představenou kláštera na Mont Cornillon, oslovila teology a církevní představené s žádostí o jeho ustanovení. Mezi těmi, na které se obrátila, byl také liégeský arcidiákon Jacques Pantaléon, budoucí papež Urban IV., a liégeský biskup Robert de Thourotte. Naposled jmenovaný biskup svolal v roce 1246 místní koncil, který ustanovil svátek v liégeské diecézi. Papež Urban IV. - inspirován rovněž tzv. Bolsenským eucharistickým zázrakem, k němuž došlo v odpověď na pochybovačný postoj jistého českého kněze Petra v kostele sv. Kristiny v Bolseně v roce 1263 - rozšířil slavnost na celou církev. Sepsáním liturgických textů pověřil Urban IV. Tomáše Akvinského, žijícího v té chvíli v klášteře sv. Dominika v Orvietu, kde tehdy sídlil rovněž papežský dvůr.
