Britští biskupové pranýřují zákon o asistované sebevraždě

Elżbieta Sobolewska-Farbotko – Velká Británie

Arcibiskup John Sherrington, který v biskupské konferenci Anglie a Walesu zodpovídá za otázky ochrany života, zdůrazňuje, že odpor katolické církve má zásadní charakter. Jak podotýká, legalizace asistované sebevraždy by znamenala překročení hranice, kterou by stát neměl překračovat. Vyzývá k nové mobilizaci věřících i nevěřících, aby nedošlo ke změně zákona, která by prohloubila krizi úcty k lidskému životu.

Předpisy mají umožnit ukončení života dospělých a nevyléčitelně nemocných, ale jak jasně ukazuje situace ve státech, které tuto praxi legalizovaly, rozsah kritérií pro ukončení života se velmi rychle rozšiřuje a zahrnuje dokonce i děti a mladé lidi, kteří trpí například depresí.

Návrh již byl předmětem jednoho z nejkontroverznějších etických sporů, které v posledních měsících otřásaly britskou politikou. Předchozí verze, předložená labouristkou Kim Leadbeaterovou, prošla Dolní sněmovnou, ale rozhodný odpor Sněmovny lordů zabránil jejímu přijetí.

Zastánci zákona tvrdili, že byl zablokován nadměrným počtem pozměňovacích návrhů. Odpůrci na to reagovali tím, že pozměňovací návrhy byly nezbytné, protože návrh obsahoval závažné mezery týkající se bezpečnostních opatření, ochrany osob náchylných k nátlaku a dopadů na systém zdravotní péče.

Nový pokus o legalizaci eutanazie oznámila poslankyně Labouristické strany Lauren Edwardsová. První čtení návrhu se mělo uskutečnit ještě v červnu a zásadní debata o druhém čtení se očekává na začátku září.

Arcibiskup Sherrington zdůrazňuje, že výhrady vznesené v předchozí debatě nebyly vyřešeny. Mezi nimi zmiňuje ohrožení svobody svědomí lékařů, zdravotních sester a pečovatelů, ale také možné důsledky pro hospice a pečovatelské domy, které by mohly být nuceny podílet se na postupu, jenž je v rozporu s jejich posláním.

Biskupové poukazují zejména na osud těch, kdo jsou nejvíce vystaveni tlaku: nemocných, starých lidí, osamělých, osob se zdravotním postižením a těch, kdo se mohou obávat, že jsou břemenem pro své blízké nebo pro systém zdravotní péče. Podobné obavy již dříve vyjádřily organizace zastupující osoby se zdravotním postižením, skupiny, které se věnují lidem s duševními poruchami a boji proti domácímu násilí. Pochybnosti vyjádřily také lékařské a psychiatrické kruhy.

Poté, co předchozí návrh tohoto zákona neprošel, se v Anglii hlasitě hovořilo o tom, že skutečnou odpovědí na utrpení na sklonku života není pomoc při sebevraždě, ale lepší přístup k paliativní péči. Arcibiskup Sherrington proto vyzývá k diskusi o financování hospiců a o prioritách ve zdravotnictví.

„To, co dnes terminálně nemocní lidé skutečně potřebují, je zlepšení soucitné a vysoce kvalitní paliativní péče a odpovídající financování hospiců,“ zdůrazňuje liverpoolský arcibiskup a apeluje na poslance, aby návrh zákona zamítli, a na „všechny lidi dobré vůle“, aby se zasadili a modlili se za to, aby tento zákon nebyl přijat.