Zbožná mince, která se stává symbolem Jubilea
Fausta Speranza - Vatikán
Dvanáct milimetrů v průměru, slitina kovů bez nominální hodnoty. To jsou fyzické charakteristiky mince, kterou Vatikánská apoštolská knihovna vybrala mezi 2000 mincemi, které má ve svém držení, k oslavě Jubilea 2025. Úžasná historická a symbolická hloubka, kterou tato drobná mince obsahuje, se odhaluje ve slovech Eleonory Giampiccolo, ředitelky Numismatického oddělení Vatikánské knihovny, která nám představují srdce poutnické senzibility středověku.
"Svatá tvář"
Jedná se o „drobečka“ z římské mincovny vydané za pontifikátu Mikuláše V. Parentucelliho (1447-1455) u příležitosti Jubilea roku 1450. Zatímco na reversu jsou klíče a legenda NI PP V, Nicolaus Pontifex Pontificum Quintus, na aversu je vyobrazena „svatá tvář“ neboli Veroničina rouška. Je z něj cítit něco z ducha, který povzbuzoval poutníky, kteří ze všech koutů Evropy ve středověku toužili dojít k hrobu apoštola Petra i apoštola Pavla. Zmínka o Svaté tváři totiž evokuje jednu z nejvýznamnějších relikvií křesťanství v Evropě ve středověku, uchovávanou ve Vatikánské bazilice, jejíž poutě byly nejvýznamnějším fenoménem.
Význam vykopávek nařízených Piem XII.
Pokud jde o numismatickou sbírku, zásadní byl přínos archeologických vykopávek v oblasti oltáře Vatikánské baziliky, které zadal Pius XII. a které trvaly v letech 1940-1949 a které vynesly na světlo to, co bylo uznáno za první hrob svatého Petra, a pozůstatky náhrobku v prostoru, který od 1. století zaujímala pohansko-křesťanská nekropole. A v blízkosti hrobu se znovu objevily také mince uchovávané ve sbírce Vatikánské knihovny, které svědčí o úctě ke „knížeti apoštolů“, kterou vyjadřovali poutníci ze všech koutů Evropy až do stavby nové Vatikánské baziliky zahájené Juliem II. v roce 1506.
Nový katalog již brzy
Ve fondu nazvaném Hrob svatého Petra je dohromady shromážděno asi dva tisíce mincí . Jejich seznam se souhrnným popisem sestavil tehdejší konzervátor Camillo Serafini v příloze svazku Esplorazioni sotto la confessione di San Pietro in Vaticano, provedeného v letech 1940-1949. Zprávu redigovali B. M. Apollonj Ghetti, A. Ferrua, E. Josi. E. Kirschbaum, vydaná v roce 1951. Avšak během roku 2025 bude díky podpoře Istituto per le Opere di Religione (vatikánksé banky) a spolupráci několika italských a zahraničních vědců knihovna konečně moci vydat nový vědecký katalog.
Mince, která urazila jen krátkou cestu
Počet mincí je z hlediska nálezů významný, ale představuje jen velmi malé procento těch, které byly průběžně zanechávány u hrobu svatého Petra nebo v jeho blízkosti. Ve skutečnosti je známo, že je denně sbírali uklízeči baziliky. Ze zprávy kardinála Jacopa Caetani degli Stefaneschi navíc víme, že jen ve Svatém roce 1300 činil počet mincí darovaných apoštolovi a sebraných zaměstnanci 30 000 florénů. Denáry, groše, šilinky představují skromné obětiny s malou vnitřní hodnotou, s výjimkou zlatého tremise z mincovny v Lucce, který podle tradice věnoval Karel Veliký při jedné ze svých cest do Říma. V mnoha případech jsou zcela zničené, ale svědectví o rozšířeném používání mince jako zbožného daru zůstalo nedotčeno. Šlo o běť, kterou poutník během cesty s láskou uchovával, aby ji po příchodu věnoval u hrobů a oltářů jako připomínku místa svého původu a jako vzpomínku na zážitky z pěší cesty. V tomto smyslu, jak zdůrazňuje Dr. Giampiccolo, malá mince vybraná jako „protagonista“ Jubilea, které právě prožíváme, byla vyražena v římské mincovně, urazila tedy jen krátkou cestu a může nám připomínat, že kromě délky a únavy cesty je to hlavně správné rozpoložení mysli, které otevírá zkušenost víry.
