Kardinál Ouellet: Laici na vedoucích místech Římské kurie - eklesiologický vývoj
Česká redakce RV/ Vatican News
Kardinál Ouellet v textu napsaném pro vatikánská média reflektuje rozhodnutí jmenovat laiky a řeholnice do vedoucích funkcí v římské kurii, které byly tradičně vyhrazeny biskupům a kardinálům. Toto rozhodnutí, inspirované principem synodality, vyvolalo rozpaky u těch, kdo považují spojení mezi kněžským úřadem a církevní autoritou za neoddělitelné.
Autor v textu objasňuje, že toto rozhodnutí nijak nezpochybňuje hodnotu kněžského úřadu ani tria munera (učit, posvěcovat, spravovat), argumentuje nicméně, že svěcení není výlučným zdrojem všech forem správy v církvi. Reforma kurie, potvrzená apoštolskou konstitucí Praedicate Evangelium, vybízí k překonání tradičních právních protikladů mezi mocí ordinovaných služebníků a jurisdikcí prostřednictvím širšího teologického výkladu.
Kardinál Ouellet spatřuje původ těchto rozporů v teologii poznamenané „pneumatologickým deficitem“ a vybízí k větší pozornosti k působení Ducha Svatého ve společenství a poslání církve. Právě Duch Svatý, „který přichází od Otce skrze Vzkříšeného Krista, je Darem-Společenství, jehož plodem a svátostí je církev,“ píše kanadský kardinál. Klade si dále otázku, jakým způsobem je odkaz na Ducha Svatého, coby tvůrce církevního společenství, relevantní v otázce výkonu autority v církvi. A uzavírá, že začlenění laiků a řeholnic do vedoucích funkcí není nahrazením hierarchické vlády charismatickou, nýbrž zhodnocením darů Ducha „v oblastech, kde není nutné svátostné svěcení“.
V rozhodnutí jmenovat na vedoucí pozice v kurii rovněž laiky a řeholnice vidí kardinál Ouellet nikoli jakýsi dočasný ústupek, ale eklesiologický pokrok, uznání autority charismat, v souladu s výzvou koncilu „uznávat služby a charismata laiků“, což přispívá k překonání klerikalismu a kastovního ducha a navrací pastorační autoritě její charakter služby ve společenství.
