Tisková konference představila apoštolskou exhortaci Dilexi te
Benedetta Capelli a Salvatore Cernuzio
„Důstojné zacházení s chudými je prvním krokem k míru.“ To je jedna z ústředních myšlenek proslovu kardinála Michaela Czerného, prefekta Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, na úvod tiskové konference v Tiskovém středisku Svatého stolce k apoštolské exhortaci Lva XIV. Dilexi te. Kardinál Czerny označil tento dokument za „ikonu učení církve“, zdůraznil jeho klíčové body a připomněl úlohu církve v jejím poslání léčit „fyzické, sociální nebo duchovní“ rány.
Chudoba „je teologickým tématem“, protože skrze chudé slyšíme hlas Boží a ve službě chudým se boří všechny bariéry, řekl jezuita Czerny. S ohledem na současnost, kde se lidská hodnota měří „v kategoriích produktivity, spotřeby a zisku“, hovořil o dominantní mentalitě, která odstraňuje slabé a „zaslouží si označení společenský hřích“.
„Spravedlnost vychází z inkluze“, zdůraznil kardinál Czerny. Uvedl tři směry pro podporu integrálního rozvoje: eucharistie, která živí společenství; vzdělání, které osvobozuje lidi od duchovní chudoby; služba, která je sociální láskou. Jsou to cesty, které církev nabízí světu, aby podporovala „civilizaci, v níž je každý člověk uznáván za obraz Boží“. Protože z tohoto vědomí vzniká mír, dodal kardinál Czerny: „Dokud budou chudí a planeta zanedbáváni a týráni, mír nenastane.“
Z metafory chudých jako obrazu Krista vycházela také úvaha kardinála Konrada Krajewského, prefekta Dikasteria pro službu milosrdenství, který zavzpomínal na posledních třináct let práce papežského almužníka, jímž se stal z vůle papeže Františka, který mu vždy doporučoval „více činů než slov“. Dilexi te, řekl polský kardinál, je „razítkem“ toho, co každý den dělá Apoštolská almužna, „pohotovost papeže Lva“. Papežský dokument, zdůraznil, ukazuje nasazení církve pro lidi v nouzi v průběhu staletí. A dnes tento závazek vyžaduje okamžitou akci. Jako Ježíš, který „vycházel brzy, hledal lidi, kteří ho potřebovali. Uzdravoval je ještě týž den, neposílal jiné“.
V tomto duchu také františkánský teolog Frédéric-Marie Le Méhauté, zdůraznil nutnost angažovat se „pro chudé, dávat chudým, zejména prostřednictvím almužny“. Je třeba vnímat nejzranitelnější jako „aktéry“ a nikoli jen jako „předmět našeho soucitu nebo naší politiky“, vysvětlil a zopakoval výzvu Lva XIV. ke změně smýšlení: „Každý chudý člověk by měl mít možnost slyšet tato slova: ‚Zamiloval jsem si tě‘.“
Velký prostor byl věnován otázkám novinářů, z nichž mnohé směřovaly k pochopení „podílu“ papeže Františka a papeže Lva XIV. na sepsání apoštolské exhortace. „Není důležité říkat, kdo co napsal,“ odpověděl kardinál Czerny. „Toto je učení církve. Je to 100 % František, 100 % Lev.“ A k rozdílným pohledům Lva XIV. a jeho předchůdce na téma chudoby – první z nich spíše teologický, druhý spíše sociálně-politický – kardinál Czerny řekl: „Papež Lev vyjadřuje věci, které František možná nevyjádřil, a můžeme říci i naopak. Bohatství a krása Dilexi te je doprovázena bohatstvím a krásou toho, co řekl papež František. Nemůžeme vše položit na jednu misku vah.“
Jezuitský kardinál dále rozvedl pojem „struktura hříchu“, který se v Dilexi te opakuje. Jako příklad uvedl obchod s drogami, „podporovaný nekonečným množstvím osobních rozhodnutí“, z nichž každé je „hříchem samo o sobě“ a „poté vykrystalizuje v něco strašného, co proniká do ekonomiky, vlád, dokonce i do médií“.
„Korupce, kriminalita, zlo“ – to vše má „obrovskou váhu“ a je „schopné ovládat státy“, uvedl kardinál Czerny: „Je to něco, co je třeba brát velmi vážně.“ Poté vyzval, aby se význam dokumentu neomezoval pouze na pokyny určené konkrétní části světa a církve. Odpověď na otázku americké novinářky, která se ptala, zda je exhortace poselstvím pro Spojené státy americké, kde probíhají akce bezpečnostních složek proti nelegálnímu přistěhovalectví. „Je to jako s evangeliem: nikdo nemůže říci, že bylo určeno Anglii nebo Bolívii... Žádám vás, abyste nemysleli, že tato učení jsou určena konkrétnímu národu. Jsme katolíci, jsme inkluzivní.“
„Existuje mnoho aspektů života ve světě, které nejsou v pořádku,“ pokračoval prefekt Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. „Pokud máme možnost něco říci, ‚kdo má uši k slyšení, ať slyší‘, jak říká evangelium. Neznamená to na někoho házet kameny, ale vyzvat všechny, aby převzali odpovědnost za svá rozhodnutí.“ Stejně tak kardinál Czerny, dotázaný na obvinění Františka z komunismu nebo marxismu a riziko, že se to stane i s Lvem XIV., odpověděl stručně: „Tyto nálepky jsou stejné jako v evangeliu proti Ježíši: definují spíše lidi, kteří je používají. Problém není v papežích, ale v těch, kteří útočí.“
